AltaMari komentáře u knih
Tato kniha, jelikož je fikce, pro mě měla dostatek líbivosti i tragičnosti, což jsem kdysi (okolo 20 let) měla ráda u románů Ericha Segala. Studentská láska, dva úžasní lidé, dítě... a pak.... No, mám bohužel už něco odžito, i tu nemoc, a (několinásobně bohužel) v blízkém okolí i tu tragédii pro rodiče největší, takže jsem v knize hledala i nalézala i momenty typu: ano, takhle to ti lidé vnímají, prostě bylo to (z větší části) uvěřitelné. V poslední třetině už mi ale přišlo, že autorovi se fantazie trochu vymkla. (SPOILER: Pracujíce v profesi blízké zdravotnictví kladně hodnotím, že epizoda s alternativní léčbou dopadla jak dopadla, nerada bych, kdyby se házela špína na klasickou medicínu.) Příběh nebyl tolik o nemocném dítěti jako o jeho rodičích - znovu jsem si uvědomila, že být rodičem je fakt fuška, jelikož osud vám skrz dítě může nečekaně a neuvěřitelně krutě ublížit. Od přečtení Nebe své děti objímám ještě o něco častěji.
Příběh připomíná pohádku: bylo nebylo, holčička zázrakem přežila leteckou havárii a hádaly se o ni dvě rodiny, jedna chudá a čestná, druhá bohatá, neštítící se ničeho. A teď, pane Bussi, jak to dopadne? Bude pohádkový konec a Dobro zvítězí, anebo bude více reálný konec a vyhrají bezcharakterní bohatí? Nene, tak jednoduché to rozhodně není... Kniha se četla moc pěkně, a i přes četné nelogičnosti a klišé jsem si ji užila.
Stačí se kouknout na štítky a člověka až zamrazí: tohle všechno tam je? To bude tedy hustý kokteil! Ale jo, autorka má zajímavý, čtivý styl, takže nezahltí. V knize je spousta žen a klišé, ale taky černý humor, napětí, romantika, překvapivé zvraty, a trošku nastavené zrcadlo matkám předškolních dětí (ruku na srdce, také jsem se kdysi přistihla, že "řeším" (ne)pozvání šestileté dcery na narozeninovou oslavu). Vypadá to, že i u protinožců funguje společnost podobně jako u nás...
Moje první setkání s Aristokratkou pana kastelána Bočka. A líbilo se, moc! Autor se netají inspirací P.G. Wodehousem a jeho suchým anglickým humorem, ke kterému doplňuje humor ryze český... Těším se na další díly, první je prý nejlepší.
Stephen King? Cha! Toto je mnohem lepší. Zatímco příšera v kanalizaci Derry, stát Maine, mě jen lehce rozechvěje, u tohoto příběhu z blízké a přece tajemné Šumavy mě fakt obcházela hrůza. Geniální propojení skutečné události, totalitní doby a fantazie autora, skvěle napsáno.
Zatímco do první knihy s Martinem Servazem jsem měla problém se začíst, v případě Sester jsem hltala jednu stránku za druhou. Líbil se mi přesah případu o čtvrt století, souboj několika velice mazaných mozků, zajímavé zvraty, “příběhy v příběhu”, a v neposlední řadě místopisné názvy Toulouse a okolí - Francie a francouzština je má láska. A také mě poháněla zvědavost, zda a kde se opět vynoří Julian Hirtmann...a samozřejmě to neprozradím, přečtěte si sami(y).
Akční, to jo, ale zároveň plytké, nepravděpodobné, plné nesmyslů. Pro mě ztráta času.
Souzním s komentářem Šánky. Robotham prostě umí. Chvílemi jsem tedy měla pocit, že čtu variaci na Kingovo Vykoupení z věznice Shawshank.... naštěstí vlastní zápletka je o dost jiná.
Venku nasněžilo a Sněhulák se mi zdál jako prima kniha, s kterou zalezu ke kamnům a budu se krásně bát. Vždyť potenciál sněhuláků děsit odhalila už Věra Chytilová ve Vlčí boudě. A jo, četlo se to pěkně, Harry Hole byl ve formě. Jen si narozdíl od autora nemyslím (SPOILER...asi), že by se dalo šplhat po sněhulákovi, či si mu sednout na hlavu a nesletět...no, možná mají Norové pevnější sníh. Ale co, je to fikce.
Příběh Eleanor mě úplně pohltil, je to neskutečně silná knížka, výborně gradovaná. Na konci první části jsem si ze všech sil přála: ať ten "průšvih", ke kterému se schyluje, není moc bolestivý. Snad můžu prozradit, že na konci příběhu se má Eleanor vážně skvěle.
Mezi chvalozpěvy na tuto detektivku budu asi za hnidopicha... ale konec (nemyslím rozuzlení případu, ale poslední odhalení Sebastiana) mi přišel málo uveřitelný, a i na pár jiných místech jsem měla pocit, že autoři dávají přednost wow-efektu před logikou. Ovšem to je jen drobná šmouha na kráse, a zasloužené 4 hvězdičky.
Velice silný a poutavě napsaný příběh.... Afgánistán je země, o které se dozvídám povětšinou jen z deníků a nejspíš se tam nikdy nepodívám, ale díky této knížce jako bych tam chvilku byla.
... s podtitulem “Za čtyři dny mě někdo přijde zabít.” Lákavá upoutávka, že? Knížka je hodně o dětech - o těch nemilovaných i týraných, ale i o těch milovaných ( seržantka D.D. nastupuje k případu od osmitýdenního syna ... mno, nedovedu si to úplně představit). Zápletka velmi dobrá, děj má spád, je tam hodně psycho-rozborů a úvah, které mě bavily. Spokojenost, a pět hvězdiček.
Kniha je velmi poutavě napsaná, první část o plánování a stavbě vily se mi líbila nejvíc. Šťastná léta, na která už vrhal stín nastupující fašismus... Prostřední část mi hodně připomínala Kunderovu NLB (doktor Tomáš, jeho dívka, jeho "kamarádka"...). Popis erotického jiskření mezi téměř všemi protagonisty a odboček od "dobrých mravů" se zde co do četnosti téměř vyrovnal popisu dějinných událostí - to, a těžko uveřitelný konec způsobily, že dávám "jen" 4 hvězdy.
Na tuto knihu jsem se těšila jako dítě na Ježíška, a že si letos dal český vydavatel na čas. A byla to fakt jízda! Chris Carter je rafinovaný estét, který čtenáři opět servíruje úchvatného psychopata - infuze adrenalinu a dopaminu přímo do čtenářovy žíly, a odkapává sakra pomalu... A na závěr tohoto mistrného ohňostroje ještě grand finále, které ocení zejména znalci předchozích carterovek. Doporučuji !
Četla jsem kvůli Čtenářské výzvě a jsem ráda, že se mi kniha dostala do rukou. Příběh možná není tak syrový jako jiné knihy o Osvětimi, občas vysvitne paprsek naděje... aby byl o pár odstavců dál udušený tím peklem. Knižní Dita Adlerová byla nesmírně statečná dívka a věřím, že i její předloha paní Dita Krausová je úžasná žena. Nedokážu si představit přežít ani jeden z jejích osvětimských dní.
Jeden z příběhů, které ve mě dlouho doznívají. Bezva dobrodružství se postupně mění v noční můru, z nevinného pošťuchování kluků se stává boj o život. Nejděsivější příběhy jsou ty uvěřitelné...
Ono asi není lehké najít v detektivním žánru něco neotřelého, "co tu ještě nebylo". Podobné pološílené konstrukce jsem opravdu u nikoho jiného nečetla.... Hned na začátku jedno tělo sešité ze šesti mrtvol, k tomu seznam dalších šesti "čekatelů na smrt", detektivové i další účastníci chovající se poněkud nestandartně... Vadila mi i autorova sáhodlouhá a občas nepřehledná souvětí , takže jsem myslela, že knihu na 30. stránce odložím. Dál jsem četla hlavně ze zvědavosti, jak se autor hodlá se ctí (a bez zásahu nadpřirozených sil) z toho všeho vymotat. Inu, dokázal, a patří mu za to ode mě 3 hvězdičky.
Skvělá detektivka! Čte se sama, každou chvíli nějaké překvápko (včetně úplně poslední věty!), zajímavý příběh z minulosti postupně odhalující příčiny současných událostí, takže čtenář, narozdíl od detektivů, může pachatele odhalit o trochu dříve - ale ne o moc :o). Osobní život hlavních postav má také zajímavý vývoj. DOPORUČUJI jako oddychovku.
Úžasný název i obálka pro tyto tropické dny... Je to čtivá a nenáročná detektivka s kapkou romantiky, zápletka je řádně zapletená a rozuzlení kvalitní. A jelikož autorka na konci ponechává pootevřené osudy hlavních hrdinů a jejich blízkých - neodolám a jdu si přečíst další knížku od C.L.