AltaMari komentáře u knih
Tato knížka je velká čurina :o))) Smála jsem se nahlas, což se mi u knížek stává velmi zřídka.
DOPORUČUJI! (obojí - i knížku, i hlasitý smích).
Místo činu: moje milovaná Šumava - to se tak často nestává, tak jsem se "chytila". Další pobídkou byla výborná hodnocení čtenářů. A musím jim dát za pravdu, příběh je hezky vystavěný, napětí, překvápka, reálie... Jedinou šmouhou na kráse pro mě byly Hornovy rádobyvtipné hlášky a dialogy vůbec - nadužívání ukazovacích zájmen ("ten člověk na tom Špičáku") a přehnané vsouvání zájmen "tuto, tuten,..." do úst Plzeňákům. (Já vím, lidi tak možná mluví, ale doslovný přepis mluvené řeči je za oči tahající :o))
Tak jo, logika příběhu má svá slabá místa a netvrdím, že jsem nad nimi úplně mávla rukou. (U Annie Wilkisové, fanynce číslo jedna autora románů o Misery, by to asi neprošlo....) Ale hlavně to byla čtecí super jízda, která mě bavila a zpříjemnila mi pár odpolední.
Za nenápadnou obálkou se skrývá rozvětvený příběh, pravda, místy dost melodramatický až přeslazený, zvlášť konec je málo uvěřitelná idylka. Je vidět, že autor má ke Zlínu a historii Baťových závodů vřelý vztah, ráda jsem se dozvěděla něco víc o významném českém podnikateli. A čtivost a pěkně vystavěný děj knížky možná osloví i dnešní mládež, aby se na chvíli odpojili od sociálních sítí a zjistili další význam slova "kořeny"...
Geniální! Výborný, neotřelý a velmi dobře propracovaný sci-fi námět, spousta suchého humoru a pečlivě nadávkované přísady jako romantika, smutek, zlo, matematika, náboženství, současnost, letadla ....
Bavila jsem se od první do poslední stránky, žasla jsem nad autorovou fantazií a rozhledem a byla zvědavá na rozuzlení.... které předčilo má očekávání.
Doporučuji!
Předchozí knížky J. Picoultové, které jsem četla, mě bavily moc. Avšak zde jsme se minuly.
J.P. umí pěkně vyprávět, témata jsou přitažlivá, ač je toho v této knize smícháno trochu moc, jako v dortu pejska a kočičky. Navíc jsou pro mě zajímavá témata jako egyptologie či kvantová fyzika dost upozaděna různě se proplétajícími vztahy postav. Co mi však vadilo nejvíc, bylo chování postav.
(možná spoiler): Sebestředná, arogantní a nezodpovědná Dawn, obětavý a hodný až patetický Brian, a "Pan Božský" a též patetický Wyatt. Dawn dokázala opakovaně zraňovat oba z nich, a ještě, přímo či nepřímo, další účastníky příběhu. Poslední třetina knížky je vlastně jen rozjímání Dawn, v jaké situaci se vlastním přičiněním ocitla a co s tím. A autorka jí díky své "básnické licenci" poskytla málo uvěřitelné "rozhřešení". Anebo že bych, vzhledem ke zmínce paralelních vesmírů, něco nepochopila?
Další lahůdka z pera mého oblíbeného autora. Napínavý (ač ne přehnaně hororový) případ z prostředí filmařů, tvůrců hororů. (Jako bonus autor uvádí názvy celé řady skutečných hororových filmů). Překvapivé rozuzlení. Martin Servaz stále v perfektní kondici, ačkoliv se mu osobní dramata nevyhýbají. A závěr napovídá, že série nekončí...
Jeden z mých restů z mládí. Nakonec, je to milá knížka pro jakýkoliv věk. Poslouchala jsem ve výborném podání Jaroslavy Adamové a vždycky jsem se usmívala či nahlas smála. Velmi doporučuji, zvláště když si myslíte, jak se vám daří špatně :)
Když spolu skupina žen (které jsou navíc kamarádky či "kamarádky") tráví izolovaně několik dní, nemůže to dobře dopadnout :o)). Autorka rozehrála opravu čtivé, barvité a napínavé drama, byť jsou postavy trochu moc barvotiskové...
Jsem ráda, že jsem knížku díky oblíbené čtenářce na DK objevila (zpříjemnila mi dlouhou cestu vlakem), nicméně jinou knihu od autorky neplánuji.
Uchokniha, načtená dalším cestovatelem Martinem Písaříkem. Vtipná, jednoduchá, a ocenila jsem kromě příběhů i začleněné střípky reálií z procestovaných zemí.
Správná volba na prázdninovou cestu autem ... (sice jsem plánovala, že když konečně budou dorostenci připoutaní v kabině auta a tedy nebudou moct utéct, pustím jim nějakou klasiku... třeba Steinbecka nebo Čapka..., pak rozum zvítězil nad naivitou, a povedlo se mi díky Ziburovi dosáhnout toho, že mládež si při zapnutí přehrávače nenarvala do uší airpody, nýbrž poslouchali a bavili se s námi rodiči :o)))
Tedy... nikoho to nepraštilo do očí??
Prolog, 5. věta: I přes látku čichové molekuly dál produkovaly strašlivý zápach." ČICHOVÉ MOLEKULY? To jako fakt?
kap.3: "Životní reakce jeho organismu - pot, vyschlé hrdlo, zježené chlupy a hyperaktivní žlázy - řvaly s chemickou jistotou to, co si jeho mysl pořád neodvažovala připustit."
To nedávám... Pověsit za uši do průvanu autora, či spíš překladatele?
Velice působivá a znepokojující knížka (přesně do této doby). Je hodně jednostranná, chybí pohled rodičů (což příběhu přidává na dramatičnosti).
Kdo z mladých (i starších, sebepochybujících) jede na vlně "nedaří se mi fajn, pochybuji o své identitě, apod., a můžou za to mí rodiče a dětství", ten bude při čtení mocně přikyvovat. Tímto nechci zpochybňovat příběhy a křehkou duši všech, kteří si opravdu z dětství, vlivem jednání či absence jednání rodičů, nesou traumata. Ale i rodičovství je hodně náročné. Snad nám naše děti prominou ... (Michal Prokop a Framus 5, starší ročníky si vzpomenou).
Nejlépe vystihuje mé pocity komentář Masoterian (20.5.2022).
Perfektní čtení, nelze přestat , bavil mě autorův černočerný humor. Literární upíři jsou mi obvykle protivní, Kulhánkovi upíři mají něco do sebe (a jejich kousnutí je skoro odměnou :o)). Že prvotina? Smekám.... Tedy, ke konci už bylo těch mrtvol až moc a konec přišel právě včas. Těším se na další dílka pana Kulhánka.
Odkládám po 100 stránkách.... Těšila jsem se, že se pomocí zajímavého příběhu ponořím do doby římských císařů, leč četba byla utrpením. Autorka má určitě sestudované reálie starověkého Říma a kulisy nebyly vůbec špatné, jenže styl byl takový kostrbatý (překlad?) a milostný příběh Vespasiana a Kainidy až moc připomínal červenou knihovnu. Škoda...
Ještě že jsem si nepřečetla anotaci předem... užila jsem si nejen Kunderův nezaměnitelný styl, ale i příběh-frašku a dějové linky. V průběhu tří dnů se zde proplétají osudy, pro některé blaze, pro některé neblaze. Typičtí kunderovští muži milující ženy (ano, plurál je na místě) a mnohoslovně filozofující, v kulisách československé totality. Velice doporučuji.
Poslouchala jsem jako uchoknihu, moc příjemný zážitek. Velmi pěkně vykreslený dystopický svět (kde byste žít nechtěli), děj má logiku a spád, o překvapení není nouze a až na pár srdceryvných míst jsem ani neměla pocit, že jsem trochu (dost) starší než cílová skupina.
Tak tohle byla láska od první stránky! Nalákal mě provokující titul - stejnou otázku Proč... si kladu docela často. Kniha se dívá na naše "depky", dnes tak rozšířené, z jiného pohledu než duševního; propojuje je s fungováním našeho mozku z pohledu evoluční biologie. Vše je velice čtivé a přehledné, autor představuje nové souvislosti a budí zvědavost. A na pocity "depky" nabízí velice jednoduchý recept... Doporučuji!
(SPOILER) Kniha se četla hodně pěkně, vtáhla mě do děje od samotného začátku a neztrácela grády, navíc je příjemně tenká a dokázala obsáhnout vše, od vykreslení postav až po zápletku, do které se ponoříte, ačkoliv silně tušíte, kam spěje.... konec není pohádkový. Nejvíc oceňuji myšlenku střetu nezkušeného a nadšeného mládí s reálným a leckdy krutým životem. Pár věcí mi však přišlo těžko uvěřitelných....
SPOILER: Pominu až přebujelé myšlenkové procesy a metafory Lou - nemám zkušenosti s geniálními teenagery. Avšak situace, kdy rodiče Lou souhlasí s tím, že se k nim No nastěhuje domů, a dokonce jí po pár týdnech svěří na týden celý byt, nebo vztah třídního rebela Lucase k Lou... (a konec knihy mě rozsekal totálně... trochu moc přeslazená limonáda... asi aby čtenářky a čtenáři nebyli na konci moc smutné a smutní).
Mimořádně silná kniha. Bylo i nebylo příjemné ji číst. Dotýká se na nejvíc citlivých místech - sobectví, naprogramování z dětství, návyků, přesvědčení, pohodlnosti ... Budete koukat!
"Chcete-li se doopravdy probudit, nejdřív ze všeho musíte pochopit, že ve skutečnosti se vlastně vůbec probudit nechcete."
Cože??? Jak tomu mám rozumět? Probuzení totiž znamená, že vám přestane záležet na svých nálepkách (jsem ředitel, jsem šampión, jsem to-a-to..), že vám přestane záležet na svém postavení ve společnosti, že se přestanete identifikovat se svých chováním ... že vám nezbyde vůbec nic, ale když budete trpěliví a chvíli to vydržíte, pochopíte... (pozn.: moje velice zjednodušená interpretace).
Autorka tu těch postav a možných zápletek ale nastřílela...až moc, škoda. Charaktery se mi zdály ne úplně promyšlené, se vším byly rychle hotové. Přespříliš emocí. Dávám 3 a půl * za čtivost a napětí, ale na další knížky autorky se nechystám.