ally74 komentáře u knih
Nádherný a voňavý příběh, plný emocí, vzpomínek, parfémů, elegance, francouzského prostředí, života v chudých a bohatých vrstvách 1. poloviny 20. století. Jsou knihy, u nichž mě mrzí, že jsem je dočetla. U této knihy to platí dvojnásob. Má své kouzlo a půvab a některé věty vás donutí se zamyslet.
Nádherná kniha o životě. Po dočtení poslední věty se mi chtělo brečet, ale to asi nejsem sama :-). Příběh o obyčejných lidech a jejich těžkém životě po válce. Je neuvěřitelné, že někdo tohle všechno v životě zažil. Moc hezká kniha, jedna z nejlepších, co jsem četla.
Přečteno za jedno odpoledne. Tohle..... v tak malé knížečce.......a ten konec .......smutný příběh....
Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. Bude mi pár dní trvat, než sáhnu po jiné, musím ten příběh "vydýchat". Alena Mornštajnová je paní spisovatelka.
Vůbec jsem netušila, co mě v této malé knížečce čeká. Dětská obálka s myškou, ale tím dětské téma končí. Celou knihou provází opravdu zvláštní vypravěčka :-). Vypráví příběhy lidí z jednoho domu, které nakonec svede osud dohromady. Určitě to není poslední knížka od této autorky. Je to velmi milý a emoční příběh.
U téhle knížky jsem se občas smála nahlas a někdy mi i smíchy tekly slzy. Velmi vtipný a pohodový příběh. Pokud si chcete odpočinout od složitějších knih, tak s touto knihou neuděláte chybu.
Tahle tenká malá knížka mi zůstane dlouho v hlavě. I když byla knížka plná temných, depresivní a nepříjemných věcí, nemohla jsem se od ní odtrhnout a hltala další stránky. Byla jsem zvědavá, jak cesta dopadne. Vlastně mě nikdy nenapadlo, jak důležité jsou některé maličkosti, které bereme jako samozřejmost....zapalovač, plastová lahev, deka, plachta proti dešti. Plahočení ze dne na den, zima, hlad, strach o život.....a maličká naděje, která umírá poslední. Hrozně jsem si přála, aby pro ty dva byl ještě někde normální život. Měli bychom si uvědomit, jak se máme dobře a lépe se starat o naši krásnou modrou planetu, plnou života. Vždycky to tak být nemusí.
Pro mě moc milá knížka. Hezký příběh o tom, jak nečekaně může člověk přijít ke zvláštnímu zvířecímu kamarádovi. A trocha historie z Argentiny není vůbec k zahození. Doporučuji, pokud si chcete přečíst něco příjemného. Jen po dočtení budete asi chvilku přemýšlet o tom, jak ubližujeme přírodě.
Knížku jsem dostala jako dárek. Po jejím dočtení jsem nebyla schopná otevřít další knížku a týden jsme si musela dát oddych. Potřebovala jsem rozdýchat ten konec. Emoce mnou cloumaly, konec byl hodně smutný. Knížka pak putovala z ruky do ruky a ještě dneska si na ní vzpomenu. Jedna z nejhezčích knížek, co jsem četla.
Moje první knížka od této autorky a jedním slovem - nádherná oddychovka. Skvěle popsané Irsko, jeho příroda, restaurace.....člověk..... jakoby tam byl. Budu občas knihami od Julie Caplin prokládat ostatní mé čtení. Rozhodně doporučuji na dovolenou, kdy si chce člověk užít opravdu jen to hezké :-).
Nádherná a velmi smutná kniha..........příběh, na který nezapomenu
Tolik vtipných hlášek....opět jsem se pobavila. Oddychové a vtipné, jako první díl.
Nádherné. Tak maličká kniha a tak velký příběh boje člověka s přírodou.
Některé komentáře tady mě udivují. Asi musí člověk do tohoto příběhu dospět, aby ho pochopil a hlavně, aby se mu líbil. U mě má tato kniha plný počet a významné místo v knihovně.
Včera jsem dočetla. Nedokážu popsat, jak moc se mi příběh líbil. Silné životní příběhy, nenásilně podaná trocha politiky, atmosféra Paříže a klubu, jejíž členové uvedli Michela do světa dospělých...................po tomto románu a Vysněném životě Ernesta G. netrpělivě čekám na další román od tohoto spisovatele.
Hodně dobrá detektivka, putovala po všech mých kamarádkách. Jen bych doporučovala, nečíst v zimě, když se staví sněhuláci, jde z nich strach :-).
S odstupem času je tato kniha pro mě krásně smutná. Vůbec se mi do ní nechtělo, autistická dívka..........nakonec to byla "pecka". Bylo zvláštní dostat se do hlavy autistické dívce, do jejího způsobu myšlení, k jejím problémům uvnitř ní, které nedokázala říct nahlas. Moc pěkný příběh.
Moc hezký příběh a velmi zajímavě propojené dvě časové linie. Mám ráda, když se z knížek dozvím i něco zajímavého z historie, hlavně ze života lidí a tady byly velké plus i dobové fotografie. Ženy to dříve neměly lehké, ale i tak, kdybych stála ve výtahu dnes, jako Amanda v posledním odstavci knihy, měla bych stejné přání jako ona. Aspoň hodinu se procházet po NY před 100 lety.....
Moc milá a hřejivá knížka, ale místy také smutná. Poslední stránky jsem opět probrečela a to pořádně, protože příběh skončil. Pokračování psího poslání se povedlo a každému "pejskaři" musí zaplesat srdíčko. A nejen pejskaři :-).