Krása vyřčeného čili Úryvky z knih
k památné penaltě Antonína Panenky v semifinále fotbalového ME v r. 1976:
Také publicista Jan Mulder, bývalý špičkový nizozemský fotbalista a "odborník na penalty", byl v šoku: "Kdybych to neviděl na vlastní oči, byla by to pro mě stejná neuvěřitelnost jako padáček přes hokejového brankáře. Tenhle Čech už ani nepatří do malé gildy penaltových specialistů, on ji překročil. Stal se ztělesněním pokutových kopů a já navrhuji, aby se v budoucnosti na jeho počest a jako vzpomínka na tuto chvíli už neříkalo penalta, nýbrž panenka."
(stále Sýrové pivo)
"Vzpomínáš si ještě, co jsem ti vyprávěl v knihovně ?
O tom, jak každý člověk bloudí a hledá svou chybějící polovinu ?
To o mužích, ženách a bytostech pohlaví obojího ?
Přesně to. Promluvu Aristofanovu.
Většina z nás utrácí svůj čas v zoufalém hledání své ztracené polovice."
Haruki Murakami - Kafka na pobřeží
Všichni - chudí i bohatí - obětují bohům a vyprošují si jejich požehnání, plni oddanosti a bez vnitřních pochyb. Sotva existuje na světě národ, který tak spontánně vyznává své náboženství a snaží se žít podle jeho pravidel jako Tibeťané. Vždy jsem jim velmi záviděl jejich prostou důvěru, protože jsem celý život stále jen hledal. Přestože jsem našel v Asii cestu k meditacím, zůstaly mi otázky po posledních věcech člověka nezodpovězeny. Naučil jsem se však v této zemi posuzovat běh života klidně, nedat se událostmi vláčet a strhávat do pochybností.
https://www.databazeknih.cz/knihy/sedm-let-v-tibetu-28974
"Praha-Pankrác věznice 24. VI. 1950 ¼ 15 hod.
Moji milovaní,
četla jsem kdesi nedávno, že dopis je jako světlo a paprsek hvězdy. Přichází k lidem a ozařuje je často, když už jeho zdroj dávno vyhasl a neexistuje. A přece je lidem z něho jasno a svítí jim. Tak to bude i s tímto mým listem. Budu Vás hladit a líbat svými slovy i tehdy, když už ruka, která ho píše fyzicky, bude od Vás vzdálená. ....."
"... Nauč se, dítě moje, dívat hned od mládí na život jako na vážnou věc. Život je tvrdý, ten se nemazlí a za jedno pohlazení Ti dá deset ran. Zvykni si na to raději hned, ale nepoddávej se tomu – rozhodni se s ním bojovat. Měj odvahu a jasné cíle – a zvítězíš i nad životem. ..."
https://www.databazeknih.cz/knihy/dopisy-milady-horakove-217508
Text příspěvku byl upraven 17.02.23 v 19:34
Kdybych se na Nový rok ráno probudil jako má čubička Minda, drbal bych se chvíli zadní nohou (neboť měl bych takovou neřádnou blechu na zátylku) a pak bych si řekl: "Letos už nebudu zlobit svého pána, budu pěkně chodit ven, nebudu roznášet kosti po schodech, budu zachovávat čistotu, nebudu spát na kanapi, nebudu v zahrádce běhat po záhonech -" Načež bych dostal kostku cukru a měl bych nesmírnou radost ze života.
Karel Čapek - Kalendář
https://www.databazeknih.cz/knihy/kalendar-57552
Mýli sa, kto si myslí , že zafajčiť fajku je ľahké , ako zabývať sa v novom dome . To druhé môže každý , hádam okrem reumatikov .Zafajčiť fajku sa však podarí len málokomu . Nijaké tlačené traktáty ani múdre rady trafikanta nenahradia vrodené schopnosti . Ak sa dieťa v kolíske hrá s hrkálkou - jeho osud je spečatený . Ak bez príčiny kričí a smeje sa , ťapká rúčkami, chytá muchy , vypadáva z kolísky, skrátka ak je klbkom ľudských vášní, najlepšie bude zavčasu ho uchrániť pred pokušením stať sa fajkárom a po absolvovaním gymnázia mu venovať dámsku tabatierku s krátkymi navoňanými cigaretami . Lebo ten , kto raz vezme do úst fajku , musí vynikať zriedkavými cnosťami : byť chladnokrvný ako vojvodca, mlčanlivý ako diplomat a neotrasiteľne pokojný ako falošný hráč .
Iľja Erenburg - Fajky
https://www.databazeknih.cz/knihy/dymky-55540
"Přijde mi škoda, že se nečtou jeho texty. Sama jsem jich plno začala číst až po jeho smrti. Kdybychom ho víc četli, třeba bychom míň bědovali. Plno lidí říká: s tím se nedá nic dělat. Ale to není pravda, teďka můžeme mnohem víc, než jsme mohli dřív. Můžu někam dojít, napsat, zatelefonovat, říct, že se mi něco nelíbí. Dneska už za to nehrozí spousta věcí. V mnohém dojíždí mentalita socialismu, držet hubu a krok a radši být potichu. Myslím, že plno lidí jaksi čeká spasitele, který to udělá za ně. Mnozí očekávali, že tady bude nějaký Havel, který za nás všechno zařídí. Ale že on vlastně jen říkal, něco dělejte, něco se vždycky dá dělat. A dneska se opravdu dá." (sestra Angelika)
https://www.databazeknih.cz/knihy/nas-vaclav-havel-27-rozhovoru-o-kamaradovi-prezidentovi-disidentovi-a-sefovi-320401
Vyptával se mě, kolik je mi let, a byl velmi udivený, že je mi teprve třicet sedm. Jako mnoho Tibeťanů považoval i on mé světlé vlasy za příznak stáří. Pln dětské zvědavosti studoval mé rysy a škádlil mě pro můj velký nos. V našich poměrech je docela normální, avšak mezi malými mongolskými nosíky vzbudil už víckrát údiv. Nakonec objevil na hřbetu ruky chloupky a s tváří rozšířenou úsměvem prohlásil: "Henrigu, ty máš chlupy jako opice!"
https://www.databazeknih.cz/knihy/sedm-let-v-tibetu-28974
Dáváme si pozor na konzumaci alkoholu. V okamžiku, kdy cítíme, že jsme úžasně veselí a zábavní a že když si dáme ještě jednu skleničku, budeme ještě zábavnější, je nejvyšší čas odejít.
( Malá kniha etikety pro celou rodinu, Ladislav Špaček )
Jedna věta z dnes rozečtené knihy (myslím, že každý z nás se občas ocitne ve tmě....):
Tam venku je celý širý svět, pro ty, kdo jsou ochotní čelit tmě.
*
Peter V. Brett - Tetovaný
https://www.databazeknih.cz/knihy/demonska-serie-tetovany-36586
Nakonec lady Berwicková řekla: "Vy jste asi četla Tolstého."
Pandora zamžikala, očividně zaskočená nečekaným sdělením. "Četla," přiznala s užaslým výrazem. "Jak jste to poznala?"
"Po četbě Tolstého se žádná mladá žena nechce vdávat. Právě proto jsem nikdy nedovolila žádné ze svých dcer číst ruské romány."
Lisa Kleypas - Svatba s Winterbornem
(https://www.databazeknih.cz/knihy/ravenelovi-svatba-s-winterbornem-324649)
Od smrti předešlého dalajlamy uplynulo již šest let; od té doby trvalo téměř dva roky, než bůh opět vzal na sebe lidskou podobu. V únoru 1940 při velké novoroční slavnosti se konalo velkolepé dalajlamovo nastoupení na trůn. Současně dostal nové přídomky: "Svatý, Něžný, Slavný, Silný v řeči, Vynikající rozum, Absolutní moudrost, Ochránce víry, Oceán."
Všichni přítomní s úžasem sledovali chlapcovo důstojné chování, tak neobvyklé v jeho věku, i vážnost, s jakou se účastnil hodiny trvajících obřadů. Také ke sluhům svého předchůdce, kteří o něj pečovali, byl milý a laskavý, jako by je znal odjakživa.
Byl jsem rád, že se mi podařilo získat tento příběh vlastně z první ruky. Během doby se o zázračné události vytvořilo mnoho legend; sám jsem slyšel několik verzí.
Heinrich Harrer - Sedm let v Tibetu
Text příspěvku byl upraven 07.07.18 v 17:38
Ale co jsem za ty dva roky zkusil, to pochopí jenom sběratel. Kdepak, muka lásky, to nic není proti mukám sběratele; ale přitom je zvláštní, že si snad ještě žádný sběratel nevzal život a naopak obyčejně dosahuje dlouhého věku; nejspíš to je zdravá vášeň.
Karel Čapek - Povídky z jedné kapsy/Povídky z druhé kapsy
já to ale opsala z knihy:
Příběhy ptačího koberce (ed. Zdenka Klimtová)
"To všecko znamená, že se časy měněj, a v takový době chodí lidi celí popletení a plní nejistoty a obracej se na mě, protože já jsem grande dame neboli „úžasná ženská“, jak by se to přeložilo tady, a kladou mi otázky o věcech, kterým nerozumí. ... "
"... Pořád za mnou lidi chodí a ptaj se na věci, například jak se jmenuje výročí svatby po třeba deseti letech nebo jestli je šťastná věc sázet fazole ve čtvrtek. Samozřejmě, je přirozené, že se lidi ptaj na takový věci čarodějky na základě toho, že my jsme udržovatelky tradic, ale ty mladý děvčata, co dneska vidím kolem, se mi nezdaj nějak zvlášť bystrý, nějak tyhle věci hrozně pomalu chápou, protože se mnohem víc upínaj na černý svíčky, šťastný krystaly a takový pitomosti. Povídám, když je krystal tak šťastnej, jak je možný, že to dotáhnul akorát na kus kamene? Já těmhle okultistickejm věcičkám nevěřím, bůhví , kdo to měl naposled v ruce. ... "
"... Na druhý straně se v dnešní době mnohem víc píše než za mejch mladejch dnů, a já si teda pomyslela, že sepíšu pár takovejch základních návodů, praktickejch fíglů, vtipnejch tipů a pomocnejch grifů, který by mohly lidem pomoct uhladit nějakou tu nerovnost na cestičkách života. Hodně prostoru jsem věnovala receptům, protože v životě se toho hodně točí kolem bašty. Já bych skoro řekla, že veškerý dobrý chování muselo začít ve chvíli, kdy byl vyhubenej poslední mamut a nezbyl už žádnej kus žrádla dost velkej na to, aby se z něj všichni dokázali najíst najednou. Dobré jídlo znamená dobré způsoby. ..."
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/knihy/kucharka-starenky-oggove-1827
Text příspěvku byl upraven 12.07.18 v 18:26
První uvedení do meditační praxe v MBSR (Snižování stresu pomocí všímavosti) je pro naše pacienty vždy překvapením. Lidé nejčastěji přicházejí s představou, že meditace znamená dělat něco neobyčejného, něco mystického nebo přinejmenším relaxačního. Abychom je hned na začátku zbavili těchto očekávání, každému dáme tři rozinky a jíme je jednu po druhé. Přitom věnujeme pozornost tomu, co děláme, a prožíváme každý okamžik. Možná to budete chtít zkusit sami, až uvidíte, jak na to jdeme.
Nejdříve přivedeme pozornost k pohledu na jednu z rozinek; prohlížíme ji tak důkladně , jako bychom ji nikdy předtím neviděli. Mezi prsty cítíme strukturu jejího povrchu a zaznamenáváme barvu. Také si uvědomujeme myšlenky, které nás mohou napadat o rozinkách nebo jídle všeobecně. Zaznamenáváme všechny myšlenky a pocity libosti či averze vůči rozinkám, jestliže během jejich pozorování vyvstanou. Pak k rozince na chvíli přičichneme a na závěr ji s uvědoměním pozdvihneme k ústům. Přitom si uvědomujeme, jak paže hýbe s dlaní, aby ji umístila do správné pozice, a jak sliníme, když mysl a tělo očekává žvýkání. Proces pokračuje tím, že si rozinku dáme do úst, pomalu ji žvýkáme, přičemž zakoušíme reálnou chuť jedné rozinky. Když jsme připraveni ji spolknout, sledujeme přicházející impulz ke spolknutí, aby i to bylo zakoušeno s uvědoměním. Dokonce si představujeme - "cítíme" - že naše tělo je nyní o jednu rozinku těžší. Pak uděláme totéž s další rozinkou, tentokrát bez slovních instrukcí, v tichosti. A pak to uděláme i se třetí.
Odezva na toto cvičení je vždy pozitivní i mezi lidmi, kteří nemají rádi rozinky.
Jon Kabat-Zinn: Život samá pohroma
Když napadne čerstvý sníh, stane se něco zázračného: ulice najednou vypadají širší, než bývaly, a domy jsou dál od sebe než jindy, a co se zdálo ve světě stěsnané a úzké, rozestoupí se od sebe do šíra tím bílým a neporušeným porostem.
Karel Čapek - Kalendář
https://www.databazeknih.cz/knihy/kalendar-57552
A kde nejsou hráze, tam se mořské břehy jednoduše upletou z proutí, aby ty pískové přesypy nesklouzly do vody. Představte si, že jenom košatina a pískový val rozdělují moře a zemi; kdyby ta košatinka povolila, poteče moře polovině Holanďanů do dřeváků. Proto tam roste tolik vrbiček, aby bylo z čeho plést břehy.
Karel Čapek - Obrázky z Holandska
https://www.databazeknih.cz/knihy/obrazky-z-holandska-36067
Jeho tvář působila jako pečlivě sestavené dílo, na jaké se zmůže jen málokdo. Většina mužů si nechává narůst vousy, které nesdělují světu nic jiného než: "Takhle to dopadá, když se neholíte."
Gaiin štít - Kroniky železného druida 5. - Kevin Hearne
Kočky nemají smysl pro humor, přemrštěně si váží vlastní osobnosti a jsou hrozně nedůtklivé. Kdyby se mě někdo zeptal, proč vlastně mařit čas a starat se o ně, byl bych nucen mu odpovědět, že žádný logický důvod neexistuje. Raději bych vysvětloval někomu, komu se protiví štiplavé sýry, proč "by měl mít rád" syrečky. Přesto ale plně sympatizuji s mandarínem, který si odstřihl drahocenný vyšívaný rukáv, protože na něm spalo kotě.
Dveře do léta - Robert A. Heinlein
"Takže žádné -žili šťastně až do smrti-," poznamenala.
Kathleen se usmála. "Ale copak by to nebyla nuda, kdyby to -šťastně až do smrti- bylo vždycky jen šťastné, bez těžkostí nebo problémů k řešení? -Až do smrti- je daleko zajímavější."
Ďábel na jaře - Lisa Kleypas
Jakmile zpozoruji, že svírám rty, jakmile má duše prožívá svůj teskně mživý listopad; jakmile si všimnu, že se nevědomky zastavuji před obchody
s rakvemi a připojuji se ke každému pohřebnímu průvodu, který potkám; ale zvlášť jakmile těžkomyslnost nabude nade mnou takové moci, že musím
volat na pomoc všecky své mravní zásady, abych se úmyslně nevyřítil na ulici a soustavně lidem nesrážel klobouky z hlavy - tehdy vím, že je
svrchovaný čas, abych se co nejrychleji dostal na moře.
(Hermann Melville, BÍLÁ VELRYBA)
Chyba je, když věříš každému,
ale chyba je i to, když nevěříš nikomu.
L. A. Seneca
I ten nejskromnější člověk si o sobě myslí víc, než si o něm myslí jeho nejlepší přítel.
Marie von Ebner - Estelbach
Vložit příspěvek