s-reader diskuze

Vážení přátelé, i když se v poslední době na DK příliš nevyskytuji, dovoluji si vás pozvat na prezentaci, kterou na veletrhu Svět knihy pořádám v sobotu 17.5.2014. Pozvánku naleznete zde: http://www.vaseliteratura.cz/images/stories/tiskove_zpravy/1405/7.png

Za poslední dobu přibylo hodně vylepšení, které čtenář určitě ocení. Zajímavá je možnost připojení recenzí ke knihám. Podobně zajímavé by byla i možnost připojení odkazů na rozhovory s autory, nebo na články o autorech. Možná...

kattyV - jasně, i v mé knihovně existují výjimky, třeba Ecovy Dějiny krásy, Dějiny ošklivosti, Bludiště seznamů - ty mám pečlivě obalené, na svou opatrnost příliš nespoléhám.

Byly doby, kdy jsem přebal sundával. Udělal jsem s tím však smutnou zkušenost - občas se na něj položila jiná kniha, někdy utrpěl i kurióznější úraz. Pak jsem rezignoval, riskuji sice, že přebal ohmatám, ale většinou to dopadne dobře. Nevadí mi knihy, které vypadají čteně.

Zasvinění životem nám umožňuje chápat v knihách více věcí a jinak, hlouběji je prožít. Přiznám se však, že preferuji býti mladým teletem a nedělat si starosti s tím, jakým životní marast se na mě ještě usadí, sladký stav nevědomosti. Naštěstí není člověk postavený před nutnost volby.

To, že to nedokážeš, muže mít několik důvodů:
a) chybí přirozený talent, to se už dohnat nedá, jediná možnost je se s tím smířit
b) chybí cvik, to je lepší varianta, poctivým tréningem lze lecos dohnat. Ale varuji před přetrénováním...
c) špatný výběr literatury, musíš se pustiti do takových bestsellerů jako je Dan Brown a jiní

Jinak všechny zdravím po mé delší zdejší nepřítomnosti.

Kruci, o tom Gigerovi jsem chtěl napsat já, ale vypadlo mi to. Vlastně jsi to napsal stejnými slovy. Souhlasím i s tím, že je Blade Runner skvost, jeden z mála filmů podle Dicka, který se mi líbí. Lynchova Duna ale byla především kasovní propadák, odmítli ji hlavně pravověrní Dunaři (Dunovci?), kteří měli svou jednoznačnou představu. To je problém většiny výrazných adaptací výrazných knih. Nemuslím si, že by byl Lynch uměleckou stránkou svého díla tak zhnusen - ptát se ale ho nebudu. Každopádně to mělo vliv na možnosti jeho tvorby. Jo prachy jsou prachy.

Metal Messiah - Lynch má určitou uměleckou vizi. O té se dá diskutovat (lze s ní i nesouhlasit), ale je to vize. Film, o kterém mluvíme, tu vizi nemá. Je to otrocky natočené podle knihy, tuším, že dost dialogů je doslovně použitých. Jasně, takové pojetí asi neprovokuje, ale nic nedává.
Kubrick je také můj oblíbenec, beru tedy poznámku o vkusu zpět... Osvícení se mi zdá dobré, ale může to být tím, že jsem ho nečetl, nesrovnávám ho s knihou. U ji mám sice zařazenou ve frontě, ale protože nejsem Kingův nekritický obdivovatel, nepředpokládám, že změním názor na Kubrickův film.

To Minas & Metal Messiah - přátelé, upřednostňovat nové zpracování Duny před Lynchovým, to považuji za dosti závažný kaz ve vkusu. Nový film, na kterém se podíleli i čeští herci (možná proto, že casting dělala Molly Lopata, v tom cítím české kořeny) je naprosto trapný a postrádá jakýkoliv náznak umění.

elfos - nejsem si jistý, jestli doplňování údajů lze dělat podle abecedy - u některých spisovatelů nebo knih to je dost obtížné, informace lze najít bůď pouze cizojazyčné nebo v tištěných verzích knih, které tedy musím mít k dispozici. Je tedy mít potřeba ke knize nebo spisovateli určitý vztah.
Ale myšlenka systematického doplňování není špatná. Možná by ale stačilo mít k dispozici seznam nedoplněných záznamů, aby na ně nanarážel člověk jenom náhodou. Snad by i to byla jakási motivace.

nightlybird - každý si asi pod pojmem "zvýšení kvality" bude představovat něco jiného a asi si to také někteří budou vykládat jako zvýšení kvantity. Pokud si mám já představit podstatný aspekt kvalitních stránek, mělo by být maximum informací o knize, kterou hledám. Bohužel, hledám-li konkrétní knihu, pak kromě bestsellerů najdu v informacích pouze okopírovanou informaci o obsahu z vydavatelství, stejnou kterou najdu na padesáti dalších odkazech. Pro mě zajímavější komentář, vlastní názor skutečného čtenáře, který je sice subjektivní, ale živý. Samozřejmě mi chybí staré knihy, která leží zaprášené v knihovnách a o kterých se na internetu informace nepohybují. Já to chápu a z vlastní zkušenosti to vím, že zadat takovou knihu do databáze je desetkrát více práce než okopírovat informace o nové knize třeba z Kosmasu. Je to práce pomalá a nevděčná a pro lidi, kteří sbírají body (nemluvím o sobě), nemožná.
Současně ale přiznávám, že jsem za dobu svého členství na těchto stránkách přispěl ke zlepšení stavu jen nepatrně.

No jo, zase jsem se nevyjádřil úplně správně - pokud říkám "převyprávět", mám na mysli přečtení + komentář + zajímavosti podle vlastních zkušeností a vědomostí, řekněme takové "tvůrčí čtení". Doporučuji problematiku lehce nastudovat s předstihem, člověk si pak neuřízne ostudu při zodpovídání zvídavých dotazů. V každém případě je lepší popravdě přiznat, že nevím a látku dohnat samostudiem, než si vymýšlet. Zkušenosti říkají, že dítě má mnohem lepší paměť něž my dospělí.

Dell - nevím, zda ti můj názor pomůže, ale tady je: bohužel encyklopedii, o které se zmiňuješ neznám, ale má zkušenost je, že pro dítě předškolního věku stejně musíš informace z encyklopedie převyprávět, je to i pro dítě, které umí číst zajímavější a více si z toho vezme. Takže se především musí ta kniha líbit tobě ale není nikdy zaručeno, že když se líbí tobě, bude se líbit i dítěti. Popravdě, klíč k tomu, kdy se něco dětem líbí nebo ne jsem nikdy nenalezl, ale v tomto věku zpravidla rozhoduje nadšení rodičů, které je nakažlivé. Osobně soudobé encyklopedie západního stylu moc nemusím. Jejich znakem je mnoho barevných obrázků, kvalitní papír, chaotický text bez informační hodnoty. Asi nejvíce mi vadí chaos v textech - pod každým obrázkem je útržek nějaké informace vytržené z kontextu. Líbily se mi dětské encyklopedie typu Už vím proč?, ale ty už se v dnešní době snad ani nedají použít. Ale aby to nevypadalo jako snůška toho, co se mi nelíbí, závěrem můja názor - kup encyklopedii podle toho jestli se líbí tobě a nečekej, že bude na dlouho, počítej s tím, že ji brzy nahradí něco jiného a pak zase něco jiného.

Jo přátelé, také mi dnešní slunečný den vlil do žil naprosto neopodstatněný optimizmus. Ještě že chodím do práce, ta mě z pocitu štěstí, pohody a elánu spolehlivě vyvede a vrátí mě zpět do reálu.
Posedlost facebookem mě také minula a těžko syste mě v tomto prostoru hledali, ale tuším, co tam některé lidi zahání. Těžko se člověk smiřuje se skutečností, že po něm v zásadě ani pes neštěkne, že je všem ukradený a je naprosto bezvýznamný.

Už jsem mnohokrát psal, že klasická papírová kniha je nenahraditelná a vize, že by byla jednou nahrazena pouze knihami elektronickými je pro mě apokalyptická.
Ale čtečku knih jsem si pořídil. Pořídil jsem si ji nedávno a čin, který na první pohled vypadá jako ústupek z mých zásad, jsem si zdůvodnil jednoduchou úvahou: existuje celá řada knih, kterými není nutno si zamořovat knihovnu ani kvůli nim šmejdit po knihovnách. Pokud ale nad některými knihami ohrnuji tímto způsobem nos, je potřeba je přečíst, nebo si přečíst alespoň reprezentativní vzorek díla pochybného autora. Na to je čtečka ideální. Nebo na knihy, které v současné době nejsou k mání, přečtu si je v elektronické formě a objeví-li se, koupím si ji. Na tom čtečka elektronických knih nic nezmění. Prozatím mohu říct, že čtečka plní své poslání a já jsem naprosto spokojený. Doporučuji proto i konzervativním čtenářům.

nightlybird - když mě posedne deprese, a ona mě někdy posedává, ze všeho nejméně snáším, když ji někdo bagatelizuje a hodlá mě konejšit tím, že vše není tak hrozné, jak vypadá a že většina věcí je vpořádku a ty co nejsou, brzy v pořádku budou. Jinými slovy, nesnáším, když mi někdo bere právo na mou depresi.
Já ti samozřejmě nechci nic, žádná slova, vkládat do úst (do klávesnice?), ale pocit Skácelova jestřába oběšeného v telegrafních drátech mi depresivní připadá.
Pokud tedy ode mne přijmeš lehkovážnou, bagatelizující poznámku, období deptající nesoustředěnosti ke mě pravidelně přicházejí a naštěstí zase odcházejí. Někdy je lze odehnat četbou knih na které není potřeba se soustředit a u kterých je jedno, jestli začneš číst na straně pět nebo padesát. Ale stejně se musí počkat, až to odejde.

Nightlybird: jsem rád, že se občas vyskytnou i dobrá zprávy.
elfos a Dell: osobně je mi svým přístupem k životu bližší Ijáček. Jak to jen bylo?
Prasátko: "Jak se máš?"
Ijáček: "Já se nemám, už jsem se dlouho neměl."
.... velmi volně vyloveno z chabé paměti.

Dell - také tě rád vidím nebo jak se vlastně dá napsat podobná fráze jako když se lidé potkají a řeknou si "rád tě vidím" pro případ, že se potkají v internetové diskuzi?
Nevím jestli bylo Město & Město zpracováno jako rozhlasová hra, ale kniha je dost výrazná právě tím nápadem, že se dvě města (resp. rozdělené město) na svých hranicích prolínají a sdílejí určité prostory, plochy, ulice a lidé se za ta léta naučili ignorovat to, co vidí v druhém městě, přestože se to odehrává prakticky v jejich prostoru. Ta myšlenka má své nedostatky, ale ty se těžko dají vyřešit, je je potřeba také ignorovat.

Oldřich Mikulášek - dlouhou dobu jsem vůbec neregistroval, že takový básník vůbec existuje, pak jsem na jeho jméno narazil v Řezníčkových Hvězdách kvelbu - vlastně na jakési jméno, které mu přisoudil. Řezníček pro své známé a kamarády, která v Hvězdách kvelbu popisoval vymýšlel různé více či méně zdařilé pseudonymy a bylo zajímavé si je přiřazovat ke konkrétním jménům. Ale abych neodbočoval. Poté, co jsem Mikuláškovo jméno zaregistroval, začal se v mém zorném poli objevoval častěji a častěji. Nevím, je-li to náhoda nebo částečně vnímáme je to co chceme. Takový jev, dotažený do absurdní polohy využívá China Miéville ve své knize Město & Město. To je zajímavý kousek, doporučuji. Na první pohled detektivka, z toho úhlu je velmi čtivá, na druhý pohled zajímavá myšlenka rozděleného města. Zmínku o mí jsem našel Sindibádovi pánů Ajvaze a Havla, jinak to nesmírně nudné a zbytečné knize.
Doufám příteli nightlybirde, že problémy již nejsou vážného rázu a budete mít opět chuť do čtení a mírné komunikace.

Zkracování knih... ten záměr mě pobavil, ale neurazil. Zkracování knih tady bylo co je kniha knihou, vždy se našel nějaký "myslitel", který se domnívá, že jeho pohled je lepší, že příběh je důležitější a zbytek, to co dělá literaturu literaturou je jen pro úzkou skupinu podivných intelektuálů. Na druhé straně vydání takové okleštěné verze nezabije tu původní knihu a její potenciální čtenáři nebudou mít důvod sáhnout po jejím torzu. Jen přibude pár lidí, kteří budou mít pocit, že si přečtli díla klasiků...
Jen pro připomenutí Stokerův Dracula tak, jak ho čteme dnes, to je zkrácená verze původního románu.