s-reader diskuze

pajonek - jo Suchařípa, to je můj oblíbenec už z doby, kdy se objevil na desce Vodňanského a Skoumala - tuším, že to bylo S úsměvem idiota nebo taky jiná. Bohužel, Krvavý román v jeho podání jsem neslyšel, ale moc bych o to stál. Kde jsi to sehnal?

Můj nejcennější úlovek vůbec bylo Fuksovo Oslovení z tmy. Kniha, která měla pro mě téměř osudový význam. A včera se mi na aukru podařilo koupit Macourkovy Pohádky. Konečně. Hurá.

Drobný příspěvek k brakové literatuře a literatuře pseudobrakové - co Váchalův Krvavý román? Vnucuje se kacířská myšlenka, není-li jednodušší napsat pseudobrak, než se hmoždit s vážnější odrůdou literatury a ještě se mohu tvářit jako king.
Aby však nedošlo k mýlce: Váchala si hluboce vážím a Krvavý román jsem četl s potěšením, stejně tak jsem s potěšením shlédnul film.

O svém vztahu ke klasické papírové knize jsem se rozepisoval na jiném místě a nechci se opakovat, ale knihu vnímám jako umělecké dílo, jako celek. Nedomnívám se, že jediné, co je na knize důležité, jsou slova a myšlenky, které jsou v ní obsažené. Samozřejmě, leckdo by mohl namítnout, že jsou knihy, které ani sebelepší vazba a ilustrace nepozvednou k uměleckým výšinám a já budu souhlasit. To, že jsou i knihy krásné leč blbé, je tvrdá realita.

Souhlasím s tím, že chyby v knihách ruší a že se nedbá na korektury tak, jak to bylo dříve. Týká se to ovšem jen některých nakladatelství. Na druhé straně chápu, že na některé knihy je škoda plýtvat překladatelským talentem a korektorským umem. Nedávno jsem narazil na několik perel v knize Disturbia, jsou to chyby, které pobaví víc, než celá hloupá kniha.
Ale co opravdu špatně snáším je necitlivé celkové zpracování knihy. Z barevných obálek jinak hodnotných knih se mi dělá mdlo. Chápu, že obchod je především reklama, ale nechci si tu reklamu natrvalo tahat domů. A pokud se na obálce Shakespearova Zkrocení zlé ženy píše "Od autora Romea a Julie", považuji to za urážku (příklad byl vymyšlen, doufám, že takové vydání Shakespeara neexistuje).

nightlybird - starý příteli, tak na této větvi nyní sedíte! Také jsem zavítal, jen tak na kus řeči i když si uvědomují, že navštěvovat "Night pub" brzy ráno svědčí buď o nevkusu nebo o pokročilém alkoholismu, ale znáš mě, vstávám, když chodíš spát.
Však k tématu (je to téma poměrně zajímavé). Každý z nás má slabost pro nějaký ten brak ať už je to kniha nebo nějaký ten béčkový film. Považuji to za známku dobrého vkusu přilnout k něčemu, co je tak ošklivé, až je to krásné. Jako když doma chováš ošklivého psa.
Umberto Eco používá ve své knize Skeptikové a těšitelé výraz midkult, který je podle mého názoru velmi trefný a komentuje sám svůj význam. Prohlašuji beze studu, že i já mám doma dost knih, které by se daly takto nazvat a přesto je mám rád. Jsou to dílka převážně z oblasti sci-fi, většinou to byli ruští autoři (pardon, tehdy sovětští) a asi budete se mnou souhlasit, že díla J.M.Trosky jsou brak, ale tak milý, že bych se ho nikdy nezbavoval. Naopak, časem jsem sebral všechna jeho známá díla a že jich je.