Zjama Judovič Grinman

Zinovij Jurjev pseudonym

běloruská, 1926 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Spisovatel, novinář, redaktor časopisu Krokodil. Povídky publikuje od 60. let. První významnou prací byla sbírka tří novel Ruka Kassandry (Kasandřina ruka, 1970; s. 1983). Titulní povídka je vtipný příběh o nepodařeném experimentu, který způsobil, že se do naší doby dostal obyvatel starověké Tróje, zatímco na jeho místě v dávné minulosti se ocitne historik Kurojedov. Druhá novela Bašňa mozga (Věž mozku; č. jako Zajatci Velikého mozku, in: Zajatci Velikého mozku, 1973) líčí revoluci na planetě robotů, kterou vyvolalo přistání pozemské expedice. Sbírku uzavírá dystopický příběh Alfa i omega (Alfa a omega). Téhož roku vyšla J. ještě sbírka Finansist na četvereňkach (Finančník na čtyřech, 1970). Zajímavý je román Polnaja peredělka (Úplné předělání, čas. 1975, kn. 1979; č. jako Kandidát smrti, 1984), příběh z blízké budoucnosti, obratně spojující prvky detektivky a SF. Zabývá se možností úplné nápravy zločinců. J. tvorba se vyznačuje značnou nevyvážeností. K jeho slabším dílům patří kniha Bystryje sny (Rychlé sny, 1977; č. jako Jantarové sny, 1980), v níž se blížící mimozemská expedice snaží navázat kontakt s lidmi telepatickým působením na sny hlavního hrdiny. V novele Čornyj Jaša (Černý Schráňa, čas. 1978; s. in: Hodiny bez pera, 1987) se vědci podaří sestrojit inteligentní stroj, který se dalšími doplňky stále více polidšťuje a jeho autor je nucen s ním jednat jako s rozumnou bytostí. Černý Schráňa se stal součástí sbírky tří novel Časy bez pružiny (Hodiny bez péra, 1984; s. 1987). Za román Darju vam pamjať (Daruji vám paměť, 1980) byl odměněn v r. 1982 cenou Aelita. Dosud posledním J. románem je Povelitěl Ellov (Vládce Ellů, 1988), v němž Zemi žádá o pomoc planeta Elinia, na které se z nevysvětlených důvodů ztrácejí její obyvatelé.

Zdroj životopisu: Neff, Olša - Encyklopedie literatury SF

Populární autoři:

Ivan Soloněvič

1891 - 1954
Ales Adamovič

1927 - 1994