Václav Vorel životopis

česká, 1881 - 1932

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Životopis

Ing. Václav Vorel se narodil 24. dubna 1881 v Praze. Byl činným sokolským pracovníkem a činovníkem. Nejvíce se angažoval v Sokole Pražském, jehož členem byl od roku 1900 až do své smrti. Od roku 1904 byl čekatelem ve sboru cvičitelském, o dva roky později stal se členem cvičitelského sboru. Od roku 1907 vykonával funkci pobočníka náčelníka, v roce 1913 povýšil na náměstka náčelníka a v roce 1921 stal se konečně náčelníkem Sokola Pražského, v této funkci setrval deset let. Krátce po konci první světové války odjel jako jeden z velitelů sokolských oddílů na jižní Slovensko chránit tuto oblast před vpádem Maďarů.

Kromě činnosti v Sokole Pražském se výrazně angažoval i v samotné České (posléze Československé) obci sokolské. Pro náčelnictvo mužů připravoval různá cvičení, sestavy prostných, aj. Nejvíce však proslul jako velice schopný vůdce nástupů při sokolských sletech. Sám kreslil, propočítával a vytyčoval nástupy pro tři všesokolské slety (1920, 1926, 1932).
Vladař všech značek a praporků - tak jej poctil br. Rudolf Procházka v památníku IX. všesokolského sletu v roce 1932. Právě tento slet stal se br. Vorlovi osudným. IX. slet byl celkově za celé trvání všesokolských sletů třetím největším (překonán byl X. a XI. sletem), během pěti sletových týdnů se na obrovské ploše strahovského Masarykova sletového stadionu vystřídalo přes 170 000 cvičenců. Právě br. Vorel musel těchto 170 000 cvičenců (samozřejmě každé vystoupení pouze po několika tisících cvičenců) zvládnout a vést tak, aby dorazili zdárně každý ke své značce. Br. Vorel dlel na sletišti od rána do noci, dřel, byl neustále v akci, pohyboval se z jednoho konce stadionu na druhý, na poslední chvíli opravoval nedostatky, které by mohly ohrozit hladký průběh sletu. Píle bra. Vorla nakonec dovedla slet zdárně ke svému konci. Unavený, vyčerpaný, přesto na výsost šťastný byl br. Vorel.

Bohužel obtížné požadavky a vytíženost sletu se na zdraví bra. Vorla výrazně podepsaly. Krátce po sletu ochrnul na pravou stranu těla, několikráte byl odvezen do nemocnice, zdraví se stále horšilo. 12. října- tři měsíce po sletu, br. Václav Vorel podlehl své nemoci. 15. října v prostorách Sokola Pražského proběhlo poslední rozloučení za účasti rodiny a představitelů ČOS. Urna s jeho popelem byla uložena v Scheinerově síni sokolovny Sokola Pražského.

V sedmdesátých letech probíhala v budově Sokola Pražského rozsáhlá rekonstrukce, urna s popelem br. Václava Vorla a jedenácti dalších sokolských činovníků (např. s. Klemeni Hanušové, bra. Františka Kožíška) byla přenesena do hrobky jiného sokolského činovníka Otakara Schiffnera na Olšanských hřbitovech. (zdroj životopisu: Památník IX. všesokolského sletu)

Ocenění