Richard Wilhelm

německá, 1873 - 1930 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Richard Wilhelm se narodil ve Stuttgartu 10. května 1873. Měl široké kulturní zájmy a hlubokou lásku k dílu velkého německého básníka Johana Wolfganga Goetha. Byl od přírody hluboce duchovní osoba a jeho studia přirozeně směřovala k teologii. Mladý Richard byl idealista a toužil po poznání a dobrodružství. Ve věku 26 let se připojil k Allgemein Protestantischer Missionsverein a rozhodl se sloužit jako misionář v Číně v německém koloniálním městě Tsingtao. Stal se zaníceným badatelem čínských náboženských textů. Studoval na univerzitě v Tsingtao a Pekingu, kde se setkal s mnoha z kulturních vůdců Číny té doby.

Byl badatel, který pronikl do opravdových hlubin čínského duchovna bez ztráty jeho evropského souřadného systému. Žil v Číně více než dvacet let a viděl z první ruky ohromné kulturní a duchovní rozdíly mezi Východem a Západem.

Richard Wilhelm, který studoval u čínského mistra konfuciánské školy Lao Nai-hsuana, se setkává s C. G. Jungem na Darmastadtské škole moudrosti a zapůsobil na Junga svými gesty, písmem i způsobem řeči jako takřka skutečný Číňan...

Přijal orientální úhel pohledu a „byl hrdý, že nikdy nepokřtil jediného Číňana“. Nebo, jak to vyjádřil Keyserling: „To co se s ním událo v Číně, lze srovnat s tím, co se stane ženě, která, když se vdá, změní nejen své jméno, ale i svou národnost a nachází v tom naplnění...“

Lao Nai-hsuan

Jung označil své setkání s Wilhelmem za „jednu z nejvýznamnějších událostí mého života... Vskutku, cítím se jím tak obohacen, že se mi zdá, jako bych od něho získal mnohem a mnohem víc než od kohokoli jiného“. Řekl také: „Spatřuji ve Wilhelmovi jednoho z oněch velkých gnostických prostředníků, kteří helénského ducha uvedli do kontaktu s kulturním dědictvím východu a takto se stali příčinou, že z trosek římského impéria povstal nový svět.“

Stejně tak Jung udělal dojem na Wilhelma:

Jak čínská moudrost, tak doktor Jung, nezávisle na sobě, sestoupili do hlubin kolektivní psýché a přišli na skutečnosti, které jsou si tak podobny, protože jsou stejně ukotveny v pravdě... Shoda mezi švýcarským vědcem a starými čínskými mudrci jen ukazuje, že obojí jsou v právu, neboť obojí nalezli pravdu.

Richard Wilhelm věnoval deset let studiu a překladům knize I-ťing (Kniha proměn), sbírce věšteckých prohlášení, jež snad pochází z druhého tisíciletí před Kristem. Věří se, že „představují konfiguraci času: dynamické nakupení představ, které dotváří naše vlastní zkušenost a vnímavost. Text a hexagramy společně poskytují rétoriku možným modům změny“. Podle čínské tradice formují „živoucí duši“ této prorocké knihy duchové a její symboly „mají schopnost vnášet božské světlo“. Konzultací podnícená kniha dokáže „dosáhnout hlubin... uchopit semena... prostoupit vůlí každého.“

Wilhelm vydal svou německou verzi knihy I-ťing v roce 1924. Jako překladatel byl až úzkostlivě přepečlivý - jeho první kompletní německý nástin byl přeložen zpět do čínštiny, aby ho mohl překontrolovat Lao Nai-hsuan. Západní učenci se knize vysmívali jako sbírce zastaralých kouzelných zaříkadel a Jung věděl, že byla často „využívána k pověrčivým účelům.“ Přesto v ní spatřoval ztělesnění živoucího ducha čínské civilizace, neboť na ní spolupracovali nejlepší duchové Číny a přispívali do ní po tisíce let.

Richard Wilhelm zemřel 2. března 1930 v Tübingenu.

Zdroj životopisu: http://jung.sneznik.cz/wilhelm.htm (zkráceno)

Populární autoři:

Michael Ende

1929 - 1995