Panait Istrati životopis

rumunská, 1884 - 1935

Životopis

Istrati, vlastním jménem Gherasim Istrate, se narodil v rumunském přístavu Braila na Dunaji do chudé rodiny rumunské pradleny a řeckého podloudníka. Vychodil pouze čtyři roky obecné školy, pak se jeho školou stala krutá a tvrdá realita života. Živil se jako kupecký učedník, potulný prodavač, agent, malíř, sluha, vrátný, fotograf. Již od svých dvanácti let však byl hlavně neklidným a nestálým tulákem. Jeho toulky ho vedly křížem krážem rodnou zemí, ale dovedly jej i do zemí Orientu, přes Bospor do Sýrie, Libanonu, Egypta a pak zase zpět do Evropy, Itálie a Francie. Roku 1910 se nesměle pouští do nesmělých novinářských krůčků, v letech 1910-1920 v dělnických litech pak i do těch literárních.
Počátkem ledna 1921 je Romainu Rollandovi z nemocnice v Nizze doručen dopis nalezený u neznámého tuláka, který se pokusil o sebevraždu. Byla to zpověď člověka, která Rollanda přiměla blíže se zajímat o pisatele a stát se jeho přítelem. Toto přátelství divoce rozjelo Istratiho spisovatelskou dráhu. On sám vbrzku dostal přídomek "vypravěč, vypravěč Orientu". Takto ho ostatně čtenářům představil samotný Rolland.
Řada Istratiho děl, jako "Les récits d'Adrien Zograffi (1924-1926), "La vie d'Adrien Zograffi" (1926-1927), "Les chardons du Baragan" (1927), "Mes départs" (1928), "Kir Nicholas suivi de Codin" (1929), "Le bureau de placement" (1933), "Oncle Anghel" (1933) nebo "Le pecheur d'éponges" (1934) hýří fantastickými příběhy, exotickým prostředím, stavěným do kontrastu bídy, falše a jindy zase nesmrtelného přátelství, neklidem světoběžného života a touhou žít, žít šťastně, družně a spravedlivě pro poznávání, dobro a vítězství nad překážkami.

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.