Mahátma Gándhí

Životopis

Mahátma Gándhí, celým jménem Móhandás Karamčand Gándhí (v dévanágarí मोहनदास करमचन्द गांधी; 2. října 1869, Pórbandar, Kathiawar Agency, Britská Indie – 30. ledna 1948, Nové Dillí, Indie), byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu satjágraha, založeného na jógínském principu ahimsá (nenásilnost), který nakonec dovedl Indii k vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947. Gándhí je znám ve světě pod přízviskem mahátma ( महात्मा ), „Velký duch“, který mu dal indický básník Rabíndranáth Thákur ( http://www.databazeknih.cz/autori/rabindranath-thakur-899 )a v Indii také pod přízviskem bápú, „otec“. V Indii mu byl formálně udělen titul „Otec národa“ a 2. říjen, den jeho narozenin, je každoročně vzpomínán jako Gándhí džajanti (Oslava Gándhího). 15. května 2007 přijala Organizace spojených národů rezoluci, která prohlašuje 2. říjen za „Světový den nenásilí“.

Zdroj životopisu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mah%C3%A1tma_G%C3%A1ndh%C3%AD