Karl Kraus

rakouská, 1874 - 1936 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Karl Kraus vyrůstal v rodině jičínského židovského majitele papírny Jakoba Krause a jeho ženy Ernestiny. V roce 1877 se rodina přestěhovala do Vídně, kde Kraus studoval na Vídeňské univerzitě filozofii a německou literaturu.

Od roku 1896 působil jako herec, divadelní režisér. Krátce působil ve skupině Jung Wien, která soustřeďovala přední osobnosti kulturní Vídně, např. básník Peter Altenberg, dramatik Hermann Bahr a spisovatelé Hugo von Hofmannsthal a Felix Salten. Od roku 1897 působil jako novinář.

Od roku 1899 vydával vlastní noviny, Die Fackel (Pochodeň), ve kterých pranýřoval pokrytectví, korupci, měšťáckou morálku, nacionalismus, pangermanismus a v neposlední řadě i psychoanalýzu. V prvním období měl řadu externích přispěvatelů z řady uměleckých profesí. Do Die Fackel psali např. spisovatel Peter Altenberg, básník Richard Dehmel, kabaretiér a novinář Egon Friedell, malíř Oskar Kokoschka, židovká básnířka Else Lasker-Schüler, architekt Adolf Loos, spisovatel Heinrich Mann, hudební skladatel Arnold Schönberg, švédský dramatik August Strindberg, básník Georg Trakl, spisovatel Frank Wedekind, pražský spisovatel Franz Werfel nebo britští spisovatelé Houston Stewart Chamberlain a Oscar Wilde. Od roku 1911 publikoval Kraus už pouze svoje vlastní články. Vydával ji až do své smrti (poslední číslo vyšlo v únoru 1936). Celkem vyšlo 922 sešitů o dohormady více jak 20 000 stranách. (Krausovým zvykem ovšem bylo vydavát dvoj-, troj- i čtyřčísla, takže některá vydání čítala přest 300 stran).

Krom žurnalistiky se věnoval i esejistice. Přednesl na 700 veřejných přednášek na literární témata (Bertolt Brecht, Gerhart Hauptmann, Johann Nepomuk Nestroy, Johann Wolfgang Goethe a William Shakespeare). Při přednáškách rovněž zpíval doprovázen na klavír (přezpíval tak sám vídeňskému publiku např. Offenbachovy operety). Pořádal přednášková turné, mj. i v českých zemích.

Kraus se nikdy neoženil, přestože se od roku 1913 až do své smrti vážně ucházel o českou baronku Sidonii Nádhernou, kterou navštěvoval na jejím sídle ve Vrchotových Janovicích. Jedním z důvodů, proč baronka Náderná odmítla jeho nabídky, byl básník Rainer Maria Rilke, který byl jiný její blízký přítel, který jí sňatek s Krausem vymluvil.

Karl Kraus byl známý svým nízkým sebevědomím (i přes svá častá veřejná vystoupení) a jeho misantropie byla legendární.

Kraus trpěl stavem, který je označován jako „židovská sebenávist“. Jeho publikační činnost byla silně antisemitsky orientovaná (když mluvil o německém judaismu, používal termíny jako „myšina“ atd.). V roce 1898 se dostal do konfliktu se zakladatem sionismu, Theodorem Herzlem. O rok později se židovské víry veřejně zřekl a mezi lety 1911 až 1923 byl dokonce členem Katolické církve. Jeho kmotrem při křtu byl architekt Adolf Loos.

V roce 1936 zemřel ve Vídni na srdeční embólii. Kraus neměl téměř žádný vztah k Čechám. Mezi jeho obdivovatele patřil například Karel Čapek.

Zdroj životopisu: www.osobnosti.cz

Populární autoři:

Jean Améry

1912 - 1978
Paul Watzlawick

1921 - 2007