Ingmar Bergman

švédská, 1918 - 2007 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Ingmar Bergman (14.7.1918 – 30.7.2007) byl švédský filmový a divadelní režisér, spisovatel a dramatik, jeden z nejvýznamnějších autorských filmařů 20. století.

Ingmar Bergman vyrůstal v přísném religiózním prostředí, což se později promítlo i do jeho tvorby. V letech 1937–40 studoval na Stockholmské univerzitě literární historii, ale jeho zájem si postupně získávalo divadlo a následně i film. Po promoci dělal režijního praktikanta v Stockholmském divadle. V té době uveřejnil několik svých novel a napsal řadu her, např. Kašpárkova smrt (Kaspers död, 1942) či Rakel a uvaděč (Rakel och biografvaktmästaren, 1946). Ve věku 26 let se stal ředitelem Hälsingborgského městského divadla a nejmladším ředitelem divadla v Evropě vůbec. Byl i režisérem Göteborského městského divadla (1946–49), Městského divadla v Malmö (1953–60) a v Královském dramatickém divadle ve Stockholmu (1960–66, z toho poslední tři roky jako ředitel).

Bergmanovy filmy se často zabývají existenciální otázkou, (smysl života), smrtí, osaměním, pravdou a vírou v Boha.

Filmy natáčel od 40. let, mezinárodní věhlas začal získávat koncem 50. let, kdy uvedl snímky Sedmá pečeť a Lesní jahody. Stal se světově nejznámějším švédským filmařem a jeho tvorba se pro mnoho zahraničních diváků stala synonymem pro švédský film vůbec. Bergman pracoval s dlouhodobě stálým štábem (např. kameraman Sven Nykvist) a okruhem oblíbených herců, mezi něž patřili Gunnar Björnstrand, Max von Sydow, Erland Josephson, Liv Ullmannová, Harriet Anderssonová, Ingrid Thulinová nebo Bibi Anderssonová. Ve filmu Podzimní sonáta poskytl poslední velkou roli slavné Ingrid Bergmanové (nebyli příbuzní).

Mezi lety 1976–1984 žil v dobrovolném exilu v bavorské metropoli Mnichově, rozhořčen na švédskou vládu a úřady, že byl křivě obviněn ze závažných daňových úniků. V reakci na to zrušil své plány na natáčení dalších filmů, ukončil činnost svého vlastního filmového studia a propustil všechny své spolupracovníky. Ačkoliv se obvinění ukázala jako nesprávná, po 8 let se – přes prosby švédského premiéra a kulturních kruhů – odmítal vrátit; později přiznal, že i když nebyl v exilu nečinný (dokončil mj. filmy Hadí vejce anebo koprodukční Fanny a Alexandr), v podstatě ztratil cenná léta své profesionální kariéry. I přes jeho odsudky vůči staré vlasti byla Švédským filmových institutem u příležitosti jeho 60. narozenin (1978) ustavena filmová cena The Ingmar Bergman Plaque („Plaketa I. B.“; roku 1992 přejmenovaná na The Ingmar Bergman Prize) pro vynikající herce a režiséry švédské i zahraniční. Zajímavostí bylo, že laureáty ceny vybíral a doporučoval sám Bergman.

Po roce 2003 už přestal točit filmy, nicméně ještě roku 2006 se stal patronem nové filmové ceny pro začínající režiséry, nazvané na jeho počest The Ingmar Bergman International Debut Award, udílené na MFF v Göteborgu. V témže roce se ovšem dostavily vážné zdravotní problémy a musel podstoupit operaci kyčle. V průběhu rekonvalescence 89letý režisér zemřel ve spánku ve svém domě na ostrově Fårö – shodou náhod v tentýž den (30. července 2007) jako jiný filmový velikán, italský režisér Michelangelo Antonioni.

Ingmar Bergman byl pětkrát ženatý:
• 1943–1945 s Else Fisherovou
• 22.7.1945 – 1950 s Ellen Hollenderovou
• 1951–1959 s Gun Grutovou
• 1959–1969 s Käbi Lareteiovou
• 11.11.1971 – 20.5.1995 s Ingrid Karlebo
První čtyři manželství skončila rozvodem, teprve páté se stalo dlouhodobým a ukončila ho až smrt jeho ženy na rakovinu žaludku. Vedle toho měl Bergman také milostný poměr s některými ze svých oblíbených hereček, konkrétně s Harriet Anderssonovou (1. polovina 50. let), Bibi Anderssonovou (2. polovina 50. let) a Liv Ullmannovou (2. polovina 60. let), a další nemanželské vztahy. Zážitky a zkušenosti ze svého nestálého a bouřlivého partnerského života bohatě uplatnil ve své tvorbě, zejména pro brilantní budování dialogů a vykreslování různých ženských charakterů. Výrazně autobiografické jsou například Scény z manželského života.

Dcera Lena Bergmanová (*1943) je úspěšnou herečkou, další dcera Eva Bergmanová (*1945) je režisérkou stejně jako syn Daniel Bergman (*1962). Celkově má Bergman 9 (přiznaných) dětí, z nichž jsou dále známí: divadelní režisér Jan Bergman (1946–2000), herečka Anna Bergmanová (*1948), herec Mats Bergman (*1948), kapitán letadla Ingmar Bergman ml., spisovatelka Maria von Rosenová (*1959) (otcovství přiznáno po 22 letech) z nemanželského vztahu s Ingrid von Rosen, a spisovatelka a kulturní publicistka Linn Ullmannová (*1966, s Liv Ullmannovou).

Zdroj životopisu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ingmar_Bergman

Populární autoři:

Charles Darwin

1809 - 1882