Koupit knihy

Georg Scherer

rakouská, 1540 - 1605


Nahrávám...

Životopis

Georg Scherer se narodil roku 1540 v v jihotyrolském Schwazu, pocházel z osmi sourozenců. V roce 1559 vstoupil do jezuitského řádu, kde získal na začátku listopadu roku 1565 magisterský titul. O deset let později byl povolán do Štýrského Hradce, odkud přešel do Vídně, kde setrval s přestávkami až do roku 1600. V polovině osmdesátých let 16. století byl několikrát v doprovodu arcivévody Arnošta v Praze a roku 1589 kázal prý i u Sv. Víta. Jako prokurátor provincie jel roku 1590 do Říma, v témže roce se stal rektorem vídeňské koleje. Ve funkci řádového představeného zřejmě neměl pro svou přísnost mnoho úspěchů, a proto byl roku 1594 z funkce odvolán. Od té doby se věnoval jen kazatelské a spisovatelské činnosti. V devadesátých letech navštívil spolu s arcivévodou Matyášem několikrát turecké bojiště a působil tam i jako polní kazatel. Matyáš jej později poslal do Lince, bašty protestantismu v Horních Rakousích; zde redigoval své sebrané spisy a zde jej v červenci roku 1605 ranila při kázání mrtvice, při jejímž druhém záchvatu 26. listopadu 1605 zemřel. Scherer byl uznávaný kazatel, ačkoli někdy svým protireformačním zápalem popouzel a způsoboval problémy.

Schererovo dílo obsahuje 49 titulů, z nichž některé byly vydány jen jednotlivě, texty vydané do roku 1598 jsou pak obsaženy v jeho sebraných spisech, které vyšly – stejně jako jeho postila – v tiskárně premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Loucká tiskárna patřila k exkluzivním místům tisku a Schererovy sebrané spisy jsou ukázkou typografického umění přelomu 16. a 17. století. Kromě sebraných spisů patří k nejčastěji dochovaným Schererovým dílům jeho postila, která však byla do češtiny přeložena teprve roku 1704, resp. 1724 Janem Barnerem SJ.

Vzhledem k míře rozšíření Schererovy postily a jiných jeho spisů – nacházejí se v každé významnější knihovně v Německu, Rakousku nebo ČR – je možno říci, že patřily k základním dílům pastorálně teologické literatury v 17. a v 18. století. Schererův styl není příliš komplikovaný, což je dáno vlivem jeho misijní činnosti na venkově. Jeho hlavním publikem byli především prostí čtenáři, ale na druhé straně mu jako vídeňskému dvornímu kazateli naslouchal dvůr i klérus. To vedlo Scherera k tomu, že své texty zřejmě upravoval podle okamžité potřeby, takže existovaly – zejména v polemické oblasti – pravděpodobně značné rozdíly mezi prosloveným kázáním a jeho vytištěnou podobou.

Schererova díla byla překládána do italštiny, polštiny, holandštiny, francouzštiny a češtiny. Mezi jeho českými překladateli se objevují nejen katoličtí autoři Václav Brosius, Bartoloměj Flaxius z Čenkova, Jan Barner SJ, ale i protestant Tobiáš Mouřenín z Litomyšle.

Prvním překladem z Schererova díla byly v roce 1585 litomyšlským děkanem Bartolomějem Flaxiem z Čenkova přeložené Katolické glosy. Spis měl ale zřejmě úspěch, protože byl vydán znovu o rok později. Nato vydal Flaxius v roce 1587 další překlad Schererova spisu, a sice Zprávu jistou a dokonalou, že by papež jeden v Římě dítě poroditi měl. Jedná se o spis vyvracející dodnes oblíbenou pověst o tom, že se jednou stala papežem žena. Další traktát hájící papežský úřad a pocházející od téhož autora a téhož překladatele vyšel v Litomyšli roku 1589 a z názvu Zpráva jistá o Antikristu, kdy a odkud přijíti má, a že papež římský Antikristem není a být nemůže je zřejmé, že se opět jednalo o spis bránící katolíky před reformací. Díky své funkci dvorního kazatele a zpovědníka tak Scherer přenesl a aktualizoval problematiku sporu o Antikrista i na vídeňském dvoře. Po textech zaměřených na papežskou autoritu ve vzdáleném Římě se v Čechách objevuje další jeho překlad, týkající se tentokrát každodenní praxe, a tím je dialogicky pojatá problematika křtu Rozmlouvání křesťanské o ceremoniích a řádech posvátných křtu svatého: mezi knězem katolickým a babou lutheránskou, kteráž dítky ke křtu nosívává. Přes jasně prokatolické zaměření tu není výraz „baba“ pojat pejorativně, ale jen jako označení porodní báby.

Mezitím se objevily překlady dvou Schererových krátkých traktátů Chodcovský plášť a Zprává o nevídané monstranci, ale oba texty se originálu drží velmi volně a jsou spíše díly svých překladatelů.

Litomyšlský Andreas Graudenc, který tiskl všechny předešlé Schererovy české spisy, vydal i Kázání o slavném svátku Těla Božího a procesí a roku 1594 je věnoval olomouckému biskupu Stanislavu Pavlovskému, který dedikaci zřejmě rád přijal, pokud ovšem sám nedal k vydání knihy popud.

Poté se objevují překlady vojenských kázání z turecké fronty – je jich dohromady pět a vyplňují léta 1595–98. Poslední z nich, Kázání radostné chvály a díkův činění z šťastného a udatného dobytí hlavní pevnosti Rábu, přeložil již zmíněný protestantský autor divadelních her Tobiáš Mouřenín z Litomyšle. Byl to zároveň Schererův poslední text vydaný v Čechách před jeho smrtí. Posmrtně pak vyšel jeho katechismus ve dvou verzích a kázání týkající se přijímání pod obojí.

Přestože byl vídeňský dvorní kazatel Georg Scherer SJ v českých zemích jen několikrát a krátce, díky překladům svých děl zůstal pro české čtenářské publikum přítomný i více než století po své smrti.(zdroj životopisu: http://www.advojka.cz/archiv/2007/5/georg-scherer-sj)

Přidat ocenění

Ocenění

U autora není zatím žádné literární ocenění.

Populární autoři: