Dalibor Kozel životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1921 - 1982

Životopis

Autor knih pro mládež, redaktor, básník. Po vystudování měšťanky v Horním Litvínově nastoupil na Obchodní akademii v Teplicích (1937), po záboru pohraničí v roce 1938 pokračoval ve studiu Obchodní akademie v Lounech. Když dokončil střední školu, byl totálně nasazen u firmy Erste Brüxer Eisengiesserei, Kesselschmiede und Maschienen-Fabrik (První mostecká slévárna a továrna na kotle a stroje) v Mostě. V roce 1945 začal studovat v Praze na FF UK obor společenské a politické vědy, po ukončení vysoké školy se vrátil do severních Čech jako pracovník ČTK a zároveň jako odpovědný redaktor časopisu Permoník (1949–1951, později přejmenován na Mladý horník). Od druhé poloviny padesátých let byl zaměstnán jako redaktor a později též jako šéfredaktor Kulturního kalendáře Mostecka (1959–1969, s dvouletou přestávkou 1959–1961, kdy byl na vojně). V roce 1968 spoluzakládal nakladatelství Dialog v Mostě (společně s Josefem Volákem a Emilem Julišem) a až do jeho zániku v roce 1970 zde působil jako vedoucí redaktor. V březnu 1970 byl vyloučen z KSČ a v období tzv. normalizace se stal jednou z nejvíce postižených kulturních osobností Mostecka. Nenašel stálé zaměstnání, živil se psaním krátkých zpráv do místních novin (za spolupráce s novinářem Lubomírem Poživilem), případně brožurek pro duchcovský zámek či severočeské národní výbory, často pod pseudonymem.

Od konce čtyřicátých let se účastnil kulturních aktivit spjatých s Mosteckem a Litvínovskem, jeho první příspěvky se objevovaly v regionálních časopisech Permoník, Kulturní kalendář Mostecka, v denících Sever, Průboj a později v časopisu Dialog, pro který rovněž překládal. Jeho překlady byly otištěny také ve Světové literatuře (1961) a v Mateřídoušce. Vlastní literární tvorbu a studie publikoval mj. ve sborníku regionálních autorů Zahrada Čech (1955), později též v časopisech Nový život (zde 1958 novela Ves Mühlheim), Literární noviny či Kultura. Připravil řadu literárních pásem pro krajské divadlo (např. pásmo Kraj slávy). V období tzv. normalizace byly jeho verše připomenuty v samizdatovém sborníku Volná sebrání 2 (Brno 1974), posmrtně byly otištěny v Severočeském Dialogu (1991, zde verše ze sbírky Krajina severu) či v Severočeském deníku.

Na počátku padesátých let byl členem Kroužku začínajících autorů při Svazu československých spisovatelů v Ústí nad Labem. Pouze v rukopise zůstaly sbírka básní z padesátých let Pahorek a prozaické záznamy z šedesátých Deník snů, dále rozšířená a upravená verze novely Ves Mühlheim a řada povídek. V regionálním tisku vycházely jeho překlady z děl německých básníků, vydání překladu knihy Pověsti Lužice bylo v období normalizace zamítnuto. – Jako odborný poradce působil při natáčení dokumentu Jaroslava Šikla Svět Bohdana Kopeckého (1963), od čtyřicátých do konce šedesátých letech spolupracoval s Československým rozhlasem. – Používal šifry dk a D. K., publikoval též pod jménem K. Borek a šiframi -bk-, -rek a -r- (v Kulturním kalendáři Mostecka).

Ačkoliv Dalibor Kozel patřil k výrazným postavám kulturního života v severočeském regionu, jeho práce pro dospělé se objevovaly pouze v literárních časopisech. Knižně vydal jen dvě knihy pro děti a mládež: v próze Zrzoun Kazan zčásti využil vlastních vzpomínek na třicátá léta v hornickém prostředí severních Čech, v knize pohádek Myška Ťin Pa převyprávěl tibetské pohádky, přeložené původně Kim Sun Bejčkovou z čínštiny. Z časopisecky publikovaných povídek a novel (zejm. novela Ves Mühlheim) je zřetelný autorův systematický a trvalý zájem o dění v pohraničí (mj. s tématy poválečného odsunu Němců). Podobný akcent je patrný i ve verších posmrtně vydané sbírky Krajina severu, obsahující verše z první poloviny sedmdesátých let. – Vedle těchto knih Kozel publikoval na počátku padesátých let také reportážní příručky o severočeském hnědouhelném revíru (např. Horničtí učňové), poznamenané dobovou budovatelskou rétorikou. (zdroj životopisu: http://www.slovnikceskeliterat...)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.