Bohumil Kos životopis

Jarad Portský · pseudonym

česká, 1948

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Životopis

Bohumil Kos se jako spisovatel inspiruje skutečnými příběhy a zážitky.

„Vyrůstal jsem se ve Velké Hleďsebi, což je obec u Mariánských Lázní. Tu zná málokdo a tak říkám, že jsem z Marjánek a není to úplná lež, protože jsem se v nemocnici v Marjánkách narodil.
Tady, na samém okraji obce, jsem prožíval dětství se svými rodiči a starší sestrou Vlastou a blízký les, rybník a opuštěná pískovna byly mým druhým domovem. Největším trestem pro mne byl zákaz jít ven, na rozdíl od sestry, kterou museli rodiče ven vyhánět.
Měl jsem i prozaičtější zájmy. Absolvoval jsem literárnědramatickou „Lidušku“ a hrál jsem amaterské divadlo.

Věnovat se divadelní kariéře jsem však neměl odvahu a tak jsem se pragmaticky rozhodl pro stavební fakultu.

V Praze jsem nenašel žádný ochotnický spolek, který by projevil zájem o moje herecké umění a tak jsem se systematicky vrhl na návštěvy pražských divadel. Od těch největších až po Činoherní klub, Divadlo za branou, Laterna Magika, občas i Semafor. Byl jsem v té době divadlem přímo posedlý.

Po studiích jsme se usadili s moji manželkou Helenou v Pardubicích.

Pardubické divadlo jsme začali navštěvovat od samého začátku a vlastně jsme nikdy nepřestali. Nakonec jsem se na konci roku 1989 stal zaměstnancem divadla a pracuji zde do dneška.

Dlouholeté zkušenosti a znalost divadelního prostředí mě inspirovala k sepsání humorných povídek, v knize Julie na laně.

Byla vydána pod pseudonymem Jarad Portský, což jednak prozrazuje moji zálibu v portských vínech a na druhou stranu mě mělo ochránit před některými pracovníky divadla, ne zcela spokojenými s odlehčeným popisem jejich profesí.

Povídky zdramatizoval a odvysílal Český rozhlas což mě velmi potěšilo, stejně jako povzbudivá odezva posluchačů a čtenářů.

Tak jsem sepsal další humorné povídky, tentokrát inspirované dětstvím prožitým v pohraniční vesnici v padesátých letech.

Byl jsem vždy a stále jsem velkým vyznavačem živého umění na všech úrovních, kam řadím i společné zpívání a muzicírování volného sdružení muzikantů a zpěváků pod názvem Kosteam. Hudba a zpěv je stále nedílnou součástí mého života a v posledních letech k nim nově přibyla literární tvorba.

Naštípat dva kubíky dříví je jednodušší, než napsat jednu povídku.“ (zdroj životopisu: www.bohumil-kos.cz)

Ocenění