Snoubenci zajímavosti

Snoubenci https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164535/bmid_snoubenci-7vD-164535.jpg 4 26 4
Koupit
Antikvariát

Příběh lásky Renza a Lucie, jejichž tužbám a snům se postaví do cesty panská zvůle, je prostý; avšak kolem základní zápletky se sdružují další a další epizody a dobrodružství, kolorit příznačný pro romantický žánr: nechybí intriky a ponurá atmosféra kláštera, únosy, lupičské hnízdo na hradě v nedostupných hvozdech. Své místo tu mají neobyčejné úkazy přírody, objevuje se kometa předznamenávající mor. V nerovném zápasu dobra a zla setkáváme se s překvapivými zvraty a proměnami lidských charakterů. Pevným orientačním bodem ve spletité tkáni románu však stále zůstává osud dvou mladých venkovanů.... celý text

Literatura světová Historické romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

I promessi sposi , 1827


více info...

Zajímavosti (1)

Třetí, definitivní verze vyšla v roce 1842 (první verze r. 1827). Úpravy se týkaly románové stavby, v poslední fázi pak bylo korunováno úspěchem jeho jazykové novátorství.
Manzoni, obdivovatel Waltera Scotta, dbal na to, aby svou fantazií nepřekryl historickou pravdu, ale aby mu naopak tvůrčí invence spolu se smyslem pro reálná fakta pomohla osvětlit dramatické okamžiky první poloviny 17. století. Umístil děj do Lombardie a otevírá jej událostmi, ke kterým došlo po vypuknutí válečného sporu o mantovské následnictví, při němž se střetly zájmy Španělů a Francouzů a kdy se císař Ferdinand II. za Valdštejnovy podpory rozhodl území obsadit. Jeho pětatřicetitisícové vojsko táhlo na Mantovu, a nejenže zhoršilo svízelnou situaci, navíc zavleklo do zpustošeného a vypleněného kraje mor. Obraz hromadného umírání a lidské bezmoci provází autor hlubokým soucitem, ale odhodlán co možná věrně vylíčit skutečnost, odkrývá i morální nákazu, která se šíří současně s morem: mezi lidmi se najdou mnozí, pro něž se smrt a domy poznamenaných stávají výnosným řemeslem, a ti nejlepší, jako renesanční humanista Bedřich Boromejský, moru podléhají. Román je harmonickou syntézou historie a básnické fantazie, skutečnosti a snu, citu a střízlivého úsudku. Definitivní podoby nabyl po Manzoniho pobytu ve Florencii ve třicátých letech 19. století, kdy vyvrcholilo autorovo úsilí vytvořit jednotný jazyk, jímž by mluvili všichni a který by byl schopen v nejvyšší míře vyjádřit lexikální bohatství a variabilitu živé mluvy. Na jeho jazykové mistrovství navázali pozdější vrcholní představitelé prózy 20. století. (vydavatel) (Rup)