Alfred Karrasch

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Alfred Amenda · pseudonym

německá, 1893 - 1973

Populární knihy

Appassionata
Appassionata
Nobel
Nobel

Nové komentáře u autorových knih

Appassionata Appassionata

„Pri čítaní som mala veľký problém v udržaní pozornosti. Boli pasáže, ktoré sa čítali dobre, boli zaujímavé, boli smutné, boli vtipné, bavil ma jazyk, všetko bolo fajn. Potom boli pasáže, kde som absolútne nevedela čo sa deje a kde sa nachádzame. Prišlo mi, že autor dosť preskakoval udalosti, niektoré iba načrtol a ako keby nedokončil. (Nakoniec toto bolo spomenuté aj v doslove, takže moje domnienky boli správne. :D ) Niekedy som mala pocit, že zaujímavým udalostiam sa venoval málo, a naopak iné boli dosť zbytočne natiahnuté. Ako absolútny neznalec klasickej hudby som síce mala trošku problém s hudobnou terminológiou, ale aspoň som sa niečo nové dozvedela, a aj som sa pobavila. (Vtipné pasáže boli skvelé, až som chcela dať 4 hviezdičky, ale bolo ich tak málo! :D )“... celý text
— IVANA143

Appassionata Appassionata

„Na rozdíl od druhé Amendovy knihy Nobel je tato příliš dlouhá, nezáživná, svým způsobem nezajímavá. Tak první třetina se čte krásně, ale později skoro pořád sledujeme Beethovena, jak něco skládá. Samotný život skladatele a jeho osudy jistě zajímavé jsou, ale vše se ztrácí v mnoha nudných stranách románu. 60%, 2.7.2017.“... celý text
— mgeisselreiter

Nobel Nobel

„Povedená kniha, která se dobře čte, staví na faktech, která čtenáři pěkně servíruje. Autorovi se povedlo velmi dobře touto románovou formou přiblížit čtenářům nejen Nobela, ale i dobu a historické souvislosti. 75%, 9.10.2016.“... celý text
— mgeisselreiter

Nobel Nobel

„Knihu znám skoro nazpaměť, miloval jsem vyprávění o tomhle géniovi výbušnin. A jeho "zákon" o nepoužití dostatečně silných zbraní (atom) by se měl jmenovat jeho jménem a měl by být na wikipedii, vždyť jenom díky němu jsme ještě tady! Znám i jako rozhlasovou adaptaci, jako kluk jsem lapal každou zmínku o tajemném nitroglycerýnu - Jules Verne ho popsal jako snadno získatelnou tekutinu (stačilo zajít s holýma rukama na pustý ostrov sopečného původu), Amenda mu připisoval skoro lidské vlastnosti - jednou rozpustile vytíkal do kloboučku dámy, která jela kamsi kočárem společně s Nobelem, jednou jako substanci, která srovnala se zemí celou továrnu, stačilo se špatně podívat na konve, ve kterých se přenášel..“... celý text
— Ikkju

Přejít na knížky autora