Biskup na snowboardu přehled

05.10.2020

„Jestliže je víra skutečně ve své podstatě vztah k Bohu, tak nejde na prvním místě o nějakou moji pravdu, ale především o pevný vztah, který může získat nový rozměr v okamžiku, kdy se dostane do nového prostředí, do nových souvislostí. (...) Pokud chápu víru jen jako svou pravdu, o které jsem přesvědčený a kterou hájím, pak má charakter ideologie. Pokud jde o vztah živého člověka k živému Bohu, tak ten dostává neustále nové rozměry jako každý jiný vztah, který není zabetonovaný.“

Měl jsem z tohoto knižního setkání s Tomášem Holubem velkou radost. Nejen, že potvrdil pocit, který jsem si o plzeňském biskupovi udělal na základě jeho mediálního působení, ale ještě dokázal prohloubit vědomí názorového souladu mezi mým a jeho světem. Jeho víra je moderní a tolerantní, v dobrém slova smyslu neideologická. A taky odvážná, otec biskup nepatří k lidem kteří „spoustu výzev okolního světa vnímají jako ohrožení ze strany zla, ne jako výzvu k dialogu“, neuchyluje se ke zjednodušenému vidění světa, ve kterém se katolíci obelhávají tvrzením, že „jen my to děláme dobře a okolní svět je zkažený“. Ocenil jsem i jeho odstup od politického katolického konzervatismu a jeho schopnost vidět (a nahlas pojmenovat!) riziko, že „ve skutečnosti to lpění na minulosti bude chránit jen nějaké patvary skutečného křesťanství, ne jádro jeho zvěsti“.

Výběr tazatele se mi jevil jako vyloženě šťastný. Martin Veselovský dokázal, že je výborný novinář, nachystal si chytré otázky a dokázal i pohotově reagovat v průběhu rozhovoru. Navíc ze své pozice přemýšlivého nevěřícího vytvářel komunikační napětí, které však stále zůstávalo konstruktivní – myslím si, že přesně takhle by měl dialog vypadat, aby byl oboustranně prospěšný.
Bylo mi líto, že nevelký rozsah knihy neumožňoval hlubší rozbor jednotlivých témat, i tak zde ale bylo dost podnětů k dalšímu promýšlení. Z probíraných témat mě asi nejvíc zaujaly myšlenky týkající se mužské spirituality, což je téma, které mi není intuitivně blízké (vlastností, které jsou tradičně považovány za ženské, se nejen nebojím, ale dokonce si je v sobě záměrně pěstuju :-), tak jsem byl rád za možnost nahlédnout trochu pod povrch takto pojímaného vztahu k víře.

A ještě jedna myšlenka, která podle mě dobře ilustruje názorový svět otce biskupa: „Jsem přesvědčený, že každý, kdo objeví základní roviny svobody, pravdy a lásky, se něčeho božského dotkne. Dokážu si i představit, že bych nevěřil v personálního Boha, nakonec mám kolem sebe hodně skvělých lidí, kteří v personálního Boha nevěří. Ale věřím, že v těch základních hodnotách má i u nich stejně Hospodin prsty.“