Honořina mise přehled

26.04.2024

(SPOILER) Hvězdné císařství Mantichora stále více zabředává do agresivní reakce Solárního svazu na zničení jedné z jejich válečných lodí. Tentokrát se musí vypořádat s větším uskupením lodí bojové stěny Solárního svazu. Jenže svaz ve své aroganci stále nechápe, že už se dlouho nemůže považovat za nejsilnějšího kohouta na smětišti. Velmi dobře se čte, když to Mantichora těm namyšleným panákům nandá.

Ale právě proto, že se Mantichora řítí do konfliktu se Solárním svazem, je nutno si to konečně vyřídit s Havenem. A proto je také Honor vyslána přímo do středu Republiky Haven i s osmou flotilou, aby tento dekády trvající problém konečně vyřešila.

V tomhle díle se také konečně dočkáme mesanské akce Zátoka ústřic namířené proti Mantichoře. Pro mě asi jeden z těch nejhůře stravitelných (myšleno pocitově, ne čtenářsky) okamžiků celé série, kdy se jedná o těžké bodnutí do zad vůči někomu, kdo to vůbec nečeká. Navíc při bodnutí zde útočník nebere ohledy na vedlejší oběti.

Naštěstí i po tak velké ráně tu na čtenáře alespoň na závěr čeká něco pozitivního, takže nekončíte s tak špatnými pocity, jako po útoku Mesy.

18.01.2024

Poznámky z několikátého čtení celé série, původně česky, nyní kombinace anglických ebooků a audioknih (ty poprvé) - Díl šestnáctý, dvanáctý díl hlavní série: Honořina mise

Vedlejší linie se nám tady dotýkají té hlavní, navíc konec předchozího dílu byl dost výbušný. Flotily obou stran války byly víceméně zdecimované, pokud ale Mantichora zvládne vyslat do boje své nové technologie, je nejspíš konec války. Nový systém FTL řízení střel totiž revolucionizuje vesmírné bitvy a extrémně mění rovnováhu sil. Na Mantichoře je ale překvapivě zvolen jiný postup a Honor je vyslána na misi vyjednat konec této dlouhé války.

Na Mese to bouchá a Viktor s Antonem jsou prozatím nezvěstní. Do toho se objevují náznaky, že s vypuknutím Mantichorsko-Havenské války to nebylo úplně tak, jak se předpokládalo. A do Talbottu míří Solariánská flotila, vytrestat Mantichoru a Mike Henke za jejich činy. Vše se ale podělá jak je to jen možné, když Mesa spouští operaci Oyster Bay. Těchto několik kapitol patří k tomu nejlepšímu a zároveň nejhoršímu, co jsme tu za dlouhou dobu četli. (v této době se také odehrává jediná povídka z této moderní éry, Obligated Service.)

Mesa po svém úspěchu spouští další fáze plánu a Solární svaz cítí slabost Mantichory. Hrozí tak propuknutí otevřené války se Solariány, kteří jak všichni ví vlastní tisíce a tisíce nejtěžších lodí. A nezastaví se před ničím. Jak toho ale využijí Haveňané, když válku se zatím nepovedlo ukončit? I to je velké překvapení, které bude rýsovat politiku Galaxie příštích několik knih a let.

Pro pořádné užití se této knížky už je opravdu nutné zároveň sledovat i děj z vedlejších sérií. Bez toho je tato knížka skoro osekaná. Od velkých špalků minulých dvou dílu jsme zpět u středně velkého špalku, o to víc je ale tenhle díl nadupán dějem. A že se jedná o děj hutný.

Navíc si zde opravdu užijeme Haveňanů i Havenu, což je něco na co se již dlouho čekalo. Jak se podaří urovnat roky nepřátelství? Ono opravdu pomáhá, že nová Havenská vláda opravdu s těmi minulým má pramálo společného. O to víc to vypadá, že jsou zde společní nepřátelé, jako třeba pletichařící Mesa.

Tento díl si nenechte vyspoilerovat, ten si musíte přečíst.

Kapitán Kobalt, RHN