Mimosezóna: Písňové texty Priessnitz, Umakart, Letní kapela
Jaromír Švejdík
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487716/bmid_mimosezona-pisnove-texty-priessnitz-9qa-487716.jpg
5
13
1
Výpravně provedená sbírka písňových textů a ilustrací Jaromíra Švejdíka Jaromír 99 je jedna z nejvýraznějších osobností domácí umělecké scény. V devadesátých letech se prosadil jako zpěvák, skladatel a textař kultovní jesenické kapely Priessnitz, která přišla s estetikou temných hor v pohraničí. Neprostupné mlhy plné fantaskních stvoření později ustoupily civilnějšímu pojetí, přesto skladby neztratily nic ze své působivosti. Švejdíkův záběr však hudbou zdaleka nekončí, v posledních dvou desetiletích se stal vyhledávaným ilustrátorem a kreslířem komiksů v čele s trilogií o výpravčím Aloisu Nebelovi. Právě tyto dva světy spojuje kniha Mimosezóna, kde výběr nejlepších textů skupin Priessnitz, Umakart, Jaromír 99 & The Bombers, Letní kapela a písně pro Václava Neckáře doplňují charakteristické ilustrace inspirované krajinou a náladou rodného Jesenicka. Součástí knihy je také zasvěcená předmluva Jaroslava Rudiše a velký profilový rozhovor Michala Pařízka, šéfredaktora hudebního časopisu Full Moon, s autorem.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2020 |  Čáslavská |
| 2007 |  Bomber |
| 2022 | Mimosezóna: Písňové texty Priessnitz, Umakart, Letní kapela |
Kniha Mimosezóna: Písňové texty Priessnitz, Umakart, Letní kapela je v
| Přečtených | 20x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 9x |
| Chystám se číst | 9x |
| Chci si koupit | 7x |
| dalších seznamech | 1x |
Autor s pseudonymem Jaromír 99 mi byl známý spíše skrze svou výtvarnou činností, za největší srdcovku považuji asi jeho nejznámější píseň "Půlnoční". Poněvadž mě jeho tvorba zajímá, avšak jeho hudba mě jinak zcela míjela, se zájmem jsem hrábla po této knize - a jsem moc ráda, že jsem tak učinila. Obsahuje výběr textů z rozmezí let 1992 - 2022, vychází z nahrávek kapel Priessnitz, Umakart, Jaromír 99 & The Bombers, Kafka Band, Letní kapely a písní pro Václava Neckáře. Velmi jsem ocenila předmluvu Jaroslava Rudiše, v níž s nadhledem mluví o tom, jak se se Švejdíkem poznali, a co vedlo k jejich konečné spolupráci. Písně jsou chronologicky řazené, do oddílů dle alb tak, jak postupně vycházely. Autor se v nich zprvu tematicky věnuje Sudetům a mlžným, chmurným Jeseníkům s tajuplnými místy, kde se lidé ztrácejí. Z jeho textů je cítit hořkost a melancholie, postupně se přidává zklamání z lidí, kteří mají sice vše, co si kdy mohli přát, ale šťastní nejsou. Zároveň je znát, jak bravurně ovládá "umění zkratky". Ke konci jsou jeho básně více dějové, epické a civilní: jako časté kulisy mu slouží reálie moderního světa - vlaky, rádio, TV a elektronika, panelové domy a všední dny ve městě obecně. Jeho verše jsou velmi melodické, se slokami refrénovitého charakteru - myslím, že je přímo mistrem "kombinatoriky veršů": nepřestávalo mě udivovat, jak umně je prostřídává a dopřává jim tak zcela jiného vyznění. Využívá přitom četných anafor a epifor, je znát, že se nechal inspirovat i lidovou tvorbou:
...Lidová
Tak už je to za námi, lásko má
byla jsi sladká, medová
a teď v lese pod listím
chladná, bledá spíš
a teď v lese pod listím
chladná, bledá spíš
Tak už je to za námi, nevinná
byla jsi krásná, nádherná
pořád ještě slyším
tvůj pláč pod listím
pořád ještě slyším
tvůj pláč pod listím...
Samozřejmě jsem neodolala a některé jeho písně si hned poslechla, i když přiznávám, že ten hudební styl nepatří zrovna mezi mé oblíbené, rozhodně mě však zaujal. Obrazový doprovod v podobě autorových nejznámějších maleb už je jen taková "třešnička na povedené dortu".