Prezident lidskosti: Životní příběh Emila Háchy přehled

13.08.2023

Jedním slovem - "ÚDIV". Hluboká poklona autorovi, který se snaží osobnost Dr. Háchy vylíčit ve všech světlech, odstínech a zákoutích jeho života. A konečně nejen jako našeho neprávem zapomenutého a kriticky hodnoceného prezidenta, ale i jako dítě, studenta, mladého muže, úředníka, právníka a váženého prvorepublikového prezidenta Nejvyššího správního soudu. Po přečtení této knihy, které mi zabralo takřka rok, jsem nabyl dojmu, že žádný z našich prezidentů neměl ve svém funkčím období tak těžký, složitý a nevděčný úděl jako Dr. Hácha. Doba 2. sv. války byla zlá a krutá, ale doba po ní snad byla ještě horší. A i dnes, tolik let po revoluci, nemůžeme tvrdit, že byla osobnost našeho třetího prezidenta, který si dle mého zaslouží úctu a obdiv, očištěna od čtyřicet let trvajícího zneuctívání a pošlapávání. Tato kniha je komplexním a obdivuhodným dílem, které mnohé mýty a lži na základě pramenů a výpovědí pamětníků vrhá do jiného světla. Autor se usilovným bádáním trvajícím několik desetiletí snaží nahlížet na život a poslání Dr. Háchy z několika rovin a úhlů pohledu. Úsudek si musí udělat každý sám. Můj názor je ten, že náš dluh vůči našemu třetímu panu prezidentovi zůstává nesplacen. Nebýt jeho, mnozí z nás by tu dnes nebyli.

04.04.2021

Machálkova monografie třetího československého prezidenta je velkolepým dílem, a to nejen svým mnohasetstránkovým rozsahem, ale především ohromně širokým záběrem. Autor se neomezuje pouze na ústřední postavu knihy, ale i na dobové okolnosti (až do konce roku 2018!), a tak má čtenář možnost nahlédnout do děsivých retribučních procesů třetí republiky či do nazírání na osobu Emila Háchy po sametové revoluci. Publikace je zpracována velice odborně - seznam pramenů a použité literatury je nekonečný -, ale zároveň čtivě.

Hácha může vzbuzovat širokou škálu emocí; za sebe vybírám obdiv. Obdiv k muži, který kromě duševního i tělesného zdraví obětoval především svou čest a pověst ve prospěch národa, jehož část mu to oplatila (či dodneška oplácí, jako v případě současného prezidenta) ohromnou nenávistí. Obdiv k člověku, jenž zachránil mnoho životů, aniž by z toho kromě dobrého pocitu kdy něco měl.

Ne arogantní machové, mstiví starci či bezpáteřní populisté, nýbrž čestní, slušní a skromní lidé Háchova typu by měli vstupovat do politiky. Škoda, a zároveň žádný div, že se jim do toho zpravidla moc nechce.