Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Příběhy české šlechty. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (11)
Kniha Příběhy české šlechty autora Vladimíra Votýpky se nečte snadno. Autor podnikl ještě před rokem 1989 mnoho cest za potomky slavných šlechtických rodů a pokusil se vyzvědět něco z jejich historie. Nejenom té staré několik století, ale také té novější. Setkal se logicky často s nedůvěrou. Rodiny si ještě moc dobře pamatovaly, co soudruzi vyváděli v jejich domovech, které byly později povětšinou vyplundrovány a zdevastovány a jejich obyvatelé se stali třídními nepřáteli se vším, co k tomu přináleželo. Nakonec však vyprávěli téměř všichni. Čtenář se tak stává smutným svědkem zničení století krás a zmaření práce několika generací. Nenašel však zlomené lidi, našel stále vzdělané a silné osobnosti, které se podělily o svůj osud, a nezapomněly se dívat do budoucna na časy, ve které doufaly, že zase mohou přijít. Někteří se jich už neměli šanci dožít. Jiní však ano a ty pak čekala další bitva s novým zřízením. O tom však již vyprávějí jiné knihy…
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Příběhy české šlechty v seznamech
| v Přečtených | 67x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 5x |
| v Knihotéce | 20x |
| v Chystám se číst | 27x |
| v Chci si koupit | 8x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1995 |  Příběhy české šlechty |
| 2002 | Návraty české šlechty |
| 2010 |  Aristokrat |
| 2005 | Paradoxy české šlechty |
| 2014 | Křižovatky české aristokracie |
Ráda jsem sledovala pořad Modrá krev, takže když jsem náhodou objevila tuto knihu, pustila jsem se do čtení. Obdivuji nezlomnost, sílu rodin, jejichž osudy jsou v této knize popsány. Po druhé světové válce odešla spousta šlechty do zahraničí, zde zůstala jen hrstka, která na praktiky tehdejšího režimu tvrdě doplatila. Komunistický režim z nich udělal třídního nepřítele, sebral jim sídla, která nechal zchátrat. Vzdělané lidi nutil pracovat jako laciné pracovní síly na místech, která by zvládli lidi bez vzdělání. Kromě toho jim neustále dýchala na záda STB. A rovněž se museli vypořádat s nenávistí "obyčejných" lidí, kteří jim toto všechno ze srdce přáli. Ať už pod vlivem propagandy a ideologií nebo to bylo z prachsprosté závisti.