Přidat komentář
Kniha Příběhy české šlechty autora Vladimíra Votýpky se nečte snadno. Autor podnikl ještě před rokem 1989 mnoho cest za potomky slavných šlechtických rodů a pokusil se vyzvědět něco z jejich historie. Nejenom té staré několik století, ale také té novější. Setkal se logicky často s nedůvěrou. Rodiny si ještě moc dobře pamatovaly, co soudruzi vyváděli v jejich domovech, které byly později povětšinou vyplundrovány a zdevastovány a jejich obyvatelé se stali třídními nepřáteli se vším, co k tomu přináleželo. Nakonec však vyprávěli téměř všichni. Čtenář se tak stává smutným svědkem zničení století krás a zmaření práce několika generací. Nenašel však zlomené lidi, našel stále vzdělané a silné osobnosti, které se podělily o svůj osud, a nezapomněly se dívat do budoucna na časy, ve které doufaly, že zase mohou přijít. Někteří se jich už neměli šanci dožít. Jiní však ano a ty pak čekala další bitva s novým zřízením. O tom však již vyprávějí jiné knihy…
S mamkou tyhle 3 knihy zboznujeme... to ona me k nim privedla a do ted se obcas o ty knihy pereme, kdo si je necha u sebe aby je mohl cist... Poprve jsem je cetl na stredni, jestli si dobre vzpominam, a pribehy o lidech, co zustali v cr a dostali se na dno spolecnosti, pripadne se jim podarilo emigrovat a museli zacinat znova jsem cetl znova a znova. Tou dobou jsem nevedel, ze me ceka neco podobneho a budu krizovat cesty jmenem svet... nemuzu se dockat, az na me prijde doma rada a budu si moc vsechny 3 knihy precist s odstupem let a novych zkusenosti.
Nemohu se ubránit myšlence, že historie se neustále opakuje! Společnost, která se dostala k moci tehdy stejně jako ta současná ničí vše hodnotné.
Autor v sobě nezapře novináře. Téma zpracoval velice populárně a dá se říci i šablonovitě a povrchně. Základem je to, co mu byly ochotny zpovídané osoby říci a tudíž se jedná o jejich subjektivní pohled. Škoda, že se nepokusil získat také svědectví bývalých zaměstnanců, sousedů a přátel. Historie jednotlivých rodů jsou podány velice stručně a tím občas i nepřehledně. Osudy příslušníků jednotlivých rodů jsou si velice podobné, ostatně podobné jsou např. osudy majitelů velkostatků či výrobních podniků a dalších skupin obyvatelstva, které po únoru 1948 zažívaly perzekuce. Životní příběhy jsou to zajímavé a poučné a neměly by být zapomenuty. Zasloužily by si však kvalitativně lepší zpracování.
Další výborná kniha od tohoto autora na téma osudů šlechtických rodin.Už se těším na další díl.
Krásně psaná kniha. Zařadila bych to jako povinně/nepovinnou četbu na střední školy. Nenudí historickými popisy a dokumentuje životy významných rodů naší země. Určitě zajímavě/poučné čtení.
Moje romantická duše si tuhletu "aristokratickou" knihu vyloženě užívala...... Moc dobře napsané, neuvěřitelně čtivé.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1995 |  Příběhy české šlechty |
| 2002 | Návraty české šlechty |
| 2010 |  Aristokrat |
| 2005 | Paradoxy české šlechty |
| 2014 | Křižovatky české aristokracie |
Ráda jsem sledovala pořad Modrá krev, takže když jsem náhodou objevila tuto knihu, pustila jsem se do čtení. Obdivuji nezlomnost, sílu rodin, jejichž osudy jsou v této knize popsány. Po druhé světové válce odešla spousta šlechty do zahraničí, zde zůstala jen hrstka, která na praktiky tehdejšího režimu tvrdě doplatila. Komunistický režim z nich udělal třídního nepřítele, sebral jim sídla, která nechal zchátrat. Vzdělané lidi nutil pracovat jako laciné pracovní síly na místech, která by zvládli lidi bez vzdělání. Kromě toho jim neustále dýchala na záda STB. A rovněž se museli vypořádat s nenávistí "obyčejných" lidí, kteří jim toto všechno ze srdce přáli. Ať už pod vlivem propagandy a ideologií nebo to bylo z prachsprosté závisti.