George Orwell přehled

01.07.2021

Na prvním místě musím ocenit pečlivost, se kterou Gordon Bowker stopuje život slavného autora, beze spěchu a překotností, pěkně od narození (dokonce od narození prarodičů :-), přes dětství a studijní léta, světonázorové tříbení i složitou cestu k ekonomické soběstačnosti i svébytnému literárnímu výrazu. Zkrátka: poctivě zpracovaný konvenčně pojatý životopis, v dobrém smyslu těch slov.
Kromě příběhu naprosto mimořádného veřejně působícího intelektuála je možné knihu číst i jako sondu do důležitých dějinných etap, nahlížených z pro nás ne příliš obvyklé britské perspektivy. Rozpad impéria a hledání nové identity národa (nebo zachování existující v nových podmínkách) v období probouzení totalit. Je to čtivé a poutavé, i když ... i když nakonec je to právě George Orwell, který dělá z biografie George Orwella tak zajímavé čtení :-) Protože právě takto lze velké dějiny dobře číst: na životních osudech silné osobnosti, člověka, který dokázal demaskovat jakoukoli formu politické nadvlády, distancovat se od ní, ponořit se i do spodních vrstev společnosti a prohlížet si svět z pohledu těch nejutiskovanějších!

Drobná životopisná práce, takové to důkladné vyhledávání a sbírání střípků, jde panu Bowkerovi výborně. Ale tam, kde se pouští do psychologických sond, tam pro mě místy ztrácí věrohodnost. Není to proto, že by mě šokovalo, že na mém oblíbeném spisovateli se najdou charakterová pochybení, to ne. Jen mi přišlo, že to George Bowker bere často hodně hopem a vyvozuje závěry z příliš nejasných indicií. Přiznání k rozříznutí vosy v dětském věku a k zuřivé touze po pomstě uprostřed válečného konfliktu Bowkerovy stačí k tomu, aby ve všech násilných scénách Orwellových románů viděl jeho skrývaný sadismus. Nebo třeba Orwellův postřeh, že hlasitě homofobní projevy často zakrývají vlastní latentní homosexualitu a sexuální zhýralost: ten vnímá jako Orwellovo skryté doznání - to je teda v mých očích hodně svévolná dezinterpretace.
Působí to na mě prostě tak, že Bowker, ve snaze Orwella sečíst, podtrhnout a zaškatulkovat, přichází s definitivními soudy i tam, kde by poctivějším řešením bylo přiznání, že mnohé z Orwellových motivací zůstanou navěky tajemstvím.

Psát životopis George Orwella je vážně nevděčná práce. Znamená to vystavit se srovnání vlastního psaní s jeho dílem. Z takového srovnání nemůže pan Bowker vyjít vítězně. Jsou to právě citované fragmenty z Orwellových knih, které jsou nejvíc strhující. Právě při čtení úryvků z Orwellových myšlenek je nejlépe možné rozeznávat Orwella jako bytostného bojovníka proti snaze mocných přesvědčit nás, že nic jako objektivní pravda neexistuje. A tak jsem si znovu uvědomil, že je stále důležité Orwella číst (eseje možná ještě víc než romány: jejich souborné vydání z Arga na tomto místě nedokážu nedoporučit), aby i nás povzbudil v tom, zkoušet ztížit „podvodníkům podvádění, lhářům lhaní a manipulátorům manipulování“. Orwellovo psaní je vědoucí, ironické i citlivé, sociologicky přesné i otevřeně osobní. Orwellovo psaní je prostě skvělé a nestárnoucí!