Portugalské sonety přehled
Elizabeth Barrett Browning
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51803/bmid_portugalske-sonety-O0c-51803.jpg
4
48
48
Vrcholná milostná poezie anglické básnířky Elizabeth Barrettové-Browningové. Anglická básnířka Elizabeth Barrettová-Browningová náležela v první polovině 19. století k těm ženám, které se účastnily prvních emancipačních snah. V roce 1844 vyšly její sebrané básně ve dvou svazcích. Po jejich uveřejnění obdržela dopis mladého básníka Roberta Browninga, jehož tvorby si velmi vážila, a po výměně několika dopisů se oba básníci do sebe zamilovali. Po tajném sňatku dala Elizabeth svému muži přečíst 44 sonetů, které byly vyjádřením jejího citu k němu. Na manželův nátlak vyšly jako překlady z portugalštiny, aby byla zachována intimita jejich lásky.... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 2004 , VyšehradOriginální název:
Sonnets from the Portuguese , 1850
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Portugalské sonety. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (20)
Po Portugalských sonetech jsem sáhla v rámci osobní kruicáty za nalezením lásky k poezii. A rozhodně jsem sáhla po něčem výjimečném. Autorka do svých textů vepsala nejen svou nehynoucí a hlubokou láskou, ale i neskutečnou bolest těla.
"Tam, kde ty jsi, mi stopa kroků tvých promění zemi v ráj a nebe v zemi..."
Barret Browningová dokázala ve svých sonetech vyjádřit šířku i hloubku lásky, její magičnost a nezbytnost pro člověka, ukázala, že láska jde až za hrob,
"A dá-li Bůh, já chci
po smrti lépe jen tě milovat." (Sonet 43)
že skutečně někoho milovat, znamená ho milovat jako celek, plně a výhradně, bezpodmínečně, ne kvůli jedné či dvou vlastnostem, kvůli proměnlivým věcem jako je krása či intelekt, ale milovat ho pro něho samého, proto, co se nemění – snad duše by to mohla být.
"Ne pro můj pohled nebo pro můj smích,
pro způsob řeči, pro myšlenku snad,
jež jako z tebe zdá se vyrůstat
a zjasní pohodu dnů takových.
Všechny ty věci pominou a v nich
tak hasne láska jako počla hřát." (Sonet 14)
Láska poskytuje obrodu, mění životy a mění člověka, píše novou kapitolu v našich životech, a to kapitolu věčného rozkvětu
"Já z nemoci se rychle pozdravila
a na poutnické holi mé mi vzrost
list zelený, i rosa padla na ni." (Sonet 42)
Vybrané sonety:
Sonet 43
Jak miluji tě? Řeknu ti, jak asi.
S hloubkou i výší, kterých dosahuje
má duše, když se slepě pohybuje
u hranic Života a Věčné Krásy.
S potřebou chleba, jenž po všechny časy
pokrmem našich dnů i večerů je.
Čistě jak ten, kdo pýchu odvrhuje,
volně jak ten, kdo o právo se hlásí.
S vášní, v mých starých žalech hořící,
s důvěrou, již jsem v dětství znala dát,
s láskou mým dávným svatým patřící,
slzami, smíchem, dechem – nastokrát
svým životem! – A dá-li Bůh, já chci
po smrti lépe jen tě milovat.
Sonet 14
Když milovat mne musíš, měj mne rád
jen pro lásku. To, milý, chtěla bych.
Ne pro můj pohled nebo pro můj smích,
pro způsob řeči, pro myšlenku snad,
jež jako z tebe zdá se vyrůstat
a zjasní pohodu dnů takových.
Všechny ty věci pominou a v nich
tak hasne láska jako počla hřát.
Mne nemiluj, že stíráš slzy mé,
tvůj drahý soucit není lásce dost.
Koho tvá péče něžně obemkne,
tomu i slza vzácný bude host.
Můj nejdražší, jen z lásky miluj mne,
bys láskou milovat moh pro věčnost.
Sonet 42
Já nechci, aby budoucnost má byla
jen opisem mé minulosti dál.
Tak psala jsem. A protože se zdál
být blízek anděl, který odesílá
mou prosbu k Bohu, jsem se obrátila
a tam na jeho místě ty jsi stál,
jenž andělům ses v duši podobal.
Já z nemoci se rychle pozdravila
a na poutnické holi mé mi vzrost
list zelený, i rosa padla na ni.
Tím nechci žíti, čím jsem žila dost.
Uzavři stránky, jež jsou žalem psány
a nový nadpis na mou budoucnost
dej anděli můj, v světě nedoufaný.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„Keď zavoláš ma teraz, opúšťam myšlienky na smrť a svoj pustý kút, ja k tvojmu srdcu svoje srdce dám; Nie krásnou chvíľou, všetkým pre mňa buď!“
„Ak sama láska je už hodnota, nehodná celkom nie som. Čo mám? Tvár chorobne bledú. Slabých kolien pár, čo srdce, ktoré taží clivota, nevládzu uniesť. Biedu života básnika, ktorý túži na končiar vzniesť sa, no nedá svojej túžbe tvar, ako keď slávik v háji tlkotá – no načo vravieť? Ako tvojou byť, keď nemôžem byť tebe na roveň. No pretože ťa ľúbim, lásky cit pri tebe poznám a som šťastná preň. Žit budem v láske, hoci márne žiť ... žehnat a vzdávať sa ťa zároveň.“
Kniha Portugalské sonety v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 74x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 7x |
| v Knihotéce | 45x |
| v Chystám se číst | 21x |
| v Chci si koupit | 8x |
| v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
anglická literatura sonety milostná poezie poezie
Autorovy další knížky
| 1961 |  Portugalské sonety |
| 1974 | Milý pane Browningu |
| 1964 | Víno milencov |
| 1911 |  Aurora Leigh |
| 1936 |  Sonety portugalské, I. kniha |
Tuto sbírku sonetů už mám nějakou dobu ..... a ráda do ní znovu nahlížím ....
A vždy mne znovu okouzlí ta něžná milostná lyrika o velké lásce ....
Tys přinášel mi mnoho květů, milý
v zimě i v létě do pokoje sem.
A zdálo se , ač uzavřeny v něm
že po dešti a slunci netoužily.
Teď jiné květy, které vyklíčily
v chladu i teple na dně v srdci mém
ve jménu téže lásky nazpět vem.
Je mezi nimi mnohé hořké býlí
jež teprve tvá ruka vytrhne ....
Poeticky zachycený příběh lásky dvou básníků - a jejich láska byla naplněna a byli spolu šťastní ..... i přes nemoc Elizabeth ....
Myslím, že jsem nečetla komornější verše od milující ženy .....
Doporučím.