Hry o Moravu: Separatisté, iredentisté a kolaboranti 1938-1945 přehled
František Mezihorák
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/139274/bmid_hry-o-moravu-kWe-139274.jpg
4
9
9
Publikace je příběhem zneužitého regionalismu a národopisu, jehož háv na sebe vzala jedna z odrůd moravského fašismu, je vyprávěním o moravských separatistech a luďáckých iredentistech, kteří se spojili v úsilí o odtržení podstatné části moravského území od pomnichovských českých zemí.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Hry o Moravu: Separatisté, iredentisté a kolaboranti 1938-1945. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (4)
Kdo u nás dnes ví, že v době Druhé republiky a Protektorátu působilo na Moravě hnutí, které si vytklo za cíl odtržení Moravy, či alespoň její části, od Čech, a její připojení ke Slovensku? Tato kniha vás do této zapomenuté kapitoly vydatně zasvětí. Dozvíte se, jakou roli v něm hrál jeden z nejslavnějších moravských malířů, i o postoji Německa k těmto separatistickým snahám. Skvělý doplněk ke známějším československým dějinám.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Hry o Moravu: Separatisté, iredentisté a kolaboranti 1938-1945 v seznamech
| v Přečtených | 11x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 10x |
| v Chystám se číst | 2x |
| v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
Morava nacionalismus moravský separatismus dějiny Moravy
Autorovy další knížky
| 1997 |  Hry o Moravu: Separatisté, iredentisté a kolaboranti 1938-1945 |
| 2011 |  Evropanství a integrace |
| 1995 | Malá encyklopedie velkých Evropanů |
| 2002 | Galerie velkých Evropanů |
Velmi dobře, přehledně a fundovaně zpracovaná kniha od profesionálního historika. Je to zajímavé téma: v roce 1939 se etnografický spolek Národopisná Morava (vznikla z Moravsko-slovenské společnosti) v čele s Janem Uprkou, synem známého malíře Joži Uprky, pokusil prosadit připojení části Moravy ke Slovenskému státu. Ukázkový příklad zneužití národopisu ke kolaboraci. Je třeba ovšem doplnit, že Národopisnou Moravu bral jen málokdo vážně, a její snaha vyvolala spíše jen posměch nebo v lepším případě úžas. Jan Uprka byl podivný člověk, spolek měl nulovou poltickou podporu, a také dopis zaslaný přímo do rukou Adolfa Hitlera s žádostí o pomoc svědčí o naprosté ztrátě soudnosti. František Mezihorák problém pěkně, jasně a srozumitelně objasnil, takže kniha je bez nejmenších pochyb přínosem k poznání moderních dějin Moravy.