Staré odrůdy přehled
Ewald Arenz
Román o tom, jak snadno lze ztratit kontrolu nad životem a jak je obtížné získat ji zpět Sally a Liss — dvě ženy, které by nemohly být rozdílnější. Sally má před maturitou, ale jediné, co si přeje, je mít pokoj. Na všechny se zlobí a všechno nesnáší: návrhy, nabídky, pravidla, předpisy, dospělé… Nejvíc ze všeho ale nesnáší otázky, hlavně ty, které se týkají jejího vzhledu. A tak se rozhodne utéct. Mlčenlivá Liss žije sama na statku mezi poli a vinicemi a vypadá to, že všechny práce kolem hospodářství bez problémů zvládá. Hned při prvním setkání Sally zjišťuje, že Liss je jiná než ostatní dospělí — pokradmu si ji neprohlíží, nesoudí ji, neklade jí podezíravé otázky. Liss nabídne Sally nocleh a jedna noc na statku se změní v pobyt na dobu neurčitou. Sally pomáhá Liss s hospodářstvím a mezi starými hrušněmi a včelími úly objevuje kouzlo obyčejnosti. Liss však není zdaleka tak silná, jak se zdá, a možná to nakonec nebude Sally, kdo potřebuje zachránit.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Staré odrůdy. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (132)
První kniha od autora, ale dostala se mi pod kůži. Nádherný příběh. Návrat ke kořenům, k tomu co je důležité, o naslouchání a souznění.
Drsný, přitom křehký příběh dvou nešťastných žen. Zajímavé téma, které určitě stojí za přečtení.
Související novinky (1)
Knižní novinky (48. týden)
28.11.2021
Citáty z knihy (5)
„Bez nebezpečí se nekoná žádné dobrodružství.“
„Všechno má svou historii. I nehybné věci mají svůj příběh.“
„Člověk mění všechno kolem sebe už jen tím, že tu je.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Staré odrůdy v seznamech
v Právě čtených | 13x |
v Přečtených | 572x |
ve Čtenářské výzvě | 106x |
v Doporučených | 49x |
v Knihotéce | 176x |
v Chystám se číst | 463x |
v Chci si koupit | 96x |
v dalších seznamech | 7x |
Štítky knihy
útěk německá literatura dospívání psychologické romány mezilidské vztahy osudy žen
(SPOILER) Kdybych jako první od autora četla tuto knihu, po žádné další bych už nesáhla. Po Velkém létu se jedná o tragický propad v kvalitě.
Dostala jsem brilantní text, každé slovo perla, každá věta náhrdelník. Popisy míst čtenáře dokonale přenesly do – zřejmě údolí Mosely nebo tak nějak, mezi vinice, staré ovocné sady, bukolické statky.
Ono i počáteční zápletka mě zaujala. Puberťačka na útěku najde útočiště u starší, osamělé ženy s tajuplnou minulostí. Napětí by se dalo krájet, záhady vykukovaly odevšud.
Jenže bohužel tím jsme skončili. Celá kniha se nadále nesla v duchu pozvolna plynoucích venkovských dnů, žádné dramatické zvraty, žádné objevování minulosti či souvislostí. Napětí tudíž rychle vyčpělo. Záhady byly vysvětleny až v samotném závěru, zkratkovitě a víceméně bez souvislostí – proč se Petr s Liss nechtěl vidět ani poté, co dospěl? Co se stalo s jejími rodiči? Jak je možné, že se odstěhoval chamtivý Sonny, když byl statek to jediné, o co měl zájem? Proč se Liss na všechno dávno nevykašlala, a neodešla do světa?
V případě Sally jsou otázky víceméně identické. Její rodiče jsou postavy ploché jak žehlicí prkno. Důvod, proč je S. doma tak nešťastná, jsem úplně nepochopila, on taky nijak jednoznačně vyřčený nebyl. V důsledku ale veškerý její vzdor vyzníval jako klasická těžká puberta, kterou mají ze tří dětí tři. V tom případě ale celé drama ztrácí na naléhavosti.
Na konci jedna mega dramatická událost, po ní zrychlené převíjení vysvětlujících příhod a, tramtadadá, věc, kterou z duše nesnáším, otevřený konec. Ještě bych pochopila, proč Liss naléhala na dívku, aby dodělala školu. Ale ta srdceryvná odbočka o matce, která ztratila dítě, mi vůbec neseděla. Sallyina matka nejspíš nijak netrpěla, a pokud ano, tak dílo ztrácí smysl.
Poetický jazyk, krásné popisy, výrazná atmosféra, u hlavních postav skvělá psychologie. Ovšem příběh veškerý žádný, vedlejší postavy schématické, pointa, řešení, dotažení jednotlivých linií, vše ztraceno v mlhách.
Za dvě a nemůžu doporučit.