Trojí hra recenze

„Žena, se kterou jsem žil přes pětačtyřicet let, se včera odpoledne zastřelila. K tomu alespoň dospěla policie; a já hraji roli smutnícího vdovce s nadšením a úspěšně. ... Moje manželka byla příliš duševně vyrovnaná a příliš pevně zakotvená v přítomnosti, než aby ji napadlo na sebe vztáhnout ruku. ... To já jsem ji zabil.“ Světoznámá novela Richarda Masona není běžným kriminálním příběhem, totožnost vraha je od první stránky známá a tajemství vyrůstá odjinud – založilo je setkání s americkou dědičkou cornwallského zámku a šlechtického titulu, kdy se talentovaný houslista ve svých dvaadvaceti letech tragicky zamiloval. Autor brilantně rozehrává kolotoč překvapivých zvratů, ovšem za romantickými kulisami se objevuje hluboce realistická psychologická a introspektivní sonda, jíž vypravěč proniká přes odstup mnoha let do smyslu událostí, do svého charakteru i do omylů, jež ho zavedly na scestí. Opojná první láska, nepochopené přátelství, zrada a spiknutí, to vše sebestředný mladý muž kdysi plně nevnímal, tak jako si my sami málokdy včas uvědomujeme důsledky svého jednání – a pak zbaběle obviňujeme osud.... celý text