Záchrana světa skrze hektolitry krve - skvělá německá akční fantasy

recenze

Krvavé brány (2013) / Boboking (525 views)
Záchrana světa skrze hektolitry krve - skvělá německá akční fantasy
V roce 2005 se na pultech našich
knihkupectví poprvé objevila kniha úspěšného německého autora fantastiky
Markuse Heitze (*1971), kterou byl jeho průlomový bestseller „Trpaslíci“. Na
počátku letošního roku ostravské nakl. Fantom Print vydalo jeho už čtrnáctý titul
s názvem „Krvavé brány“ (orig. Blutportale, 2008).

Po klasických fantasy knihách
z cyklů jako „Trpaslíci“ či „Ulldart“, mají „Krvavé brány“ mnohem blíže
spíše k jeho hororovým titulům „Ritus“ a „Sanctum“. Opět se to v příběhu
hemží vlkodlaky, upíry a i jinými nadpřirozenými bestiemi, jen se to odehrává
v naší aktuální současnosti. A tak moderní terminologií bychom knihu
nazvaly jako urban fantasy.


Už od prvních stránek bude čtenáři zcela
jasné, že slova „krev“ „krvavé“ atd. nejsou v názvu jen tak pro parádu.
Jsou totiž jedním z nejdůležitějších a nejpoužívanějších termínů
v knize. Za úvodní kapitolu by se určitě nestyděl ani autor „Kill Billa“
Q. Tarantino. Markus Heitz nás velmi sugestivně provádí po troskách velkolepé party,
která se z honosného mejdanu nečekaně a v několika sekundách změnila
doslova v krvavou lázeň. „Bezděky
zadržela dech, když nedaleko před sebou spatřila ležet na zemi muže a ženu,
pána ve smokingu, dámu ve světle zelených večerních šatech. Těla byla rozřezána
na několik kusů jakoby obrovitým skalpelem. … nevnímala, že je od hlavy
k patě umazaná od krve…“


Po brutální „ochutnávce“ se pak můžeme
vnořit do značně divokých vod samotného příběhu honby po záhadných artefaktech,
které by ve špatných (vlastně jakýchkoliv) rukou znamenaly konec světa. Třemi
hlavní aktéry jsou Saskia, mladá výborná šéfkuchařka, její přítel Will Gul,
německý Ind, zručný florista, a Justine, žena, která ale není moc ženou
v běžném slova smyslu. Každá z postav v sobě něco skrývá, nějaké
tajemství či nadání. Saskia je vynikající šermířka. Jako členka tajného spolku
Union des lames – Sdružení čepelí, se zúčastňuje jejich klání v šermu.
Will je kromě majitele vyhledávaného hamburského květinářství i správcem
honosné vily, jejíž majitel v ní ukrývá pár „podivností“. A když se při jedné
neohlášené Williho party jedna taková „podivnost“ nečekaně probudí
k životu, pro obyvatele v Hamburku se život rapidně změní. Honba za
tajemnými artefakty, které tyto „podivnosti“ hlídají, ale přinese zkázu i na
mnohých dalších místech světa (potažmo i časů). Např. tsunami na Bajkalu je
jednou z nejlepších kapitol knihy. A protože na boj s množstvím podivných
bytostí a tajných společností dychtících po oněch artefaktech, by Saskii a
Willovi síly nestačili, podaří se jim ze samého pekla přivést zpět na svět
ďábelskou vlkodlačici Justinu.


Autor jakoby svým románem zabrousil až do
splatter hororu, cákance krve jsou totiž na každé stránce. V krvavé řeži
mezi frakcemi tajemných conscitů a bëluatitů, do které se přidá i postava záhadného
Levantina, je zbytečné rozlišovat kladné a záporné strany. Na příběhu je mi
milé, že v boji o svět nikdo takový neexistuje, a sem tam musí ke zděšení
Saskie zemřít i nevinní lidé.


„Krvavé brány“ jsou doslova akční
fantastikou, kde se musí vždy nejprve konat a pak se případně ptát. Fantom
Print tak do svého edičního portfolia přidal po nedávno vydaných „Lovcích
monster s.r.o.“ další titul, který přináší množství zábavy, černého humoru, (erotiky
– viz kapitoly 19) a nekončící akce.

V překladu Svatavy Kretkové vyšlo
v roce 2013.

Komentáře (0)

kniha Krvavé brány recenze