Žena, kterou byl důvod nenávidět

recenze

Když v roce 1996 vydávala Eva Tvrdá (*1963) vlastním nákladem svoji první knížku „Dálka“ (pod pseudonymem Eva Bulatová), uvedla v rozhovoru pro noviny, že kdyby se chtěla stát známou spisovatelkou, psala by jiným stylem v jiném žánru. Dnes myslím můžeme s klidem tvrdit, že i tak Eva Tvrdá patří mezi známé autorky české literatury, a to nejen na Slezsku či Ostravsku.
Stejně jako ve své prvotině „Dálka“, i její zatím poslední knížka obsahuje kriminální zápletku. „Mrtvou neměl nikdo rád“ vlastně s klidem můžeme nazvat detektivním románem. Hlavní hrdinkou je policejní kapitán Nina Svobodová, schopná vyšetřovatelka ostravské kriminálky, která se nachází na předělu svého profesního života. A vlastně i soukromého. Jejich schopností si všimli až v samotné Praze, a tak se musí během několika dní rozhodnout, jestli svoji Ostravu opustí pro „vyšší místo za vyšší plat“, nebo zůstane už do konce zavrtaná v této periferii služebního zájmu. Vše možná rozhodne právě přidělený případ vraždy z okruhu ostravské smetánky. Obětí je Irena Mauserová, mladá a přitažlivá inženýrka, manželka vlivného podnikatele. Zavražděna ve vlastním bytě v luxusním domě hlídaném množstvím kamer, kde se ale jinak nikdo o jiné nestará a nezajímá. Kapitán Svobodová se vrhá do vyšetřování, které ji dovede k podivnému poznání, že „mrtvou neměl nikdo rád“. Z hlediska kriminalisty naprosté peklo, protože vrahem může být doslova kdokoliv.
Jak by mohla osnova příběhu napovídat, jedná se vlastně o klasický detektivní příběh, který obsahuje všechny základní rysy tohoto žánru – zločin, vyšetřování, odhalení pachatele. Ale to by bylo velmi zjednodušené tvrzení. Jak čtenář pozná od prvních stránek, autorka se zajímá spíše o postavy, které byli „pod vlivem“ zavražděné Ireny. Z toho důvodu čtenář musí být dosti pozorný, protože těchto postav se skutečně dost. Prvních cca třicet stran se seznamujeme s každou z nich v době vraždy. Jaký je jejich vztah k mrtvé, v čem jim ublížila či jinak zasáhla do života. To všechno pro dokonalé vykreslení Ireny jako neuvěřitelné „potvory“ a bezcitné „svině“. Jako čtenáře - muže mne dost překvapilo, že autorka vlastně všechny ženské postavy v příběhu vykresluje jako bezohledné, bezcitné, či naopak naprosto hloupé, až debilní ženy. Muži naopak mají přisouzenou roli těch „co myslí penisem“. Že knihu nejde považovat za drsnou detektivku, lze objevit i v jazyku autorky, místy až poetickém: „Ostrava se během dne znovu rozehřála, slunce úspěšně světlo bitvu s mraky, a tak večerní obloha byla jasná, hvězdy zářící a vlahé květnové teplo vonělo přísliby léta“. Tato věta tak ale ukazuje na další nepřehlédnutelný prvek, a tím je autorčin obdiv a možná až láska i tomuto bývalému ocelovému srdci republiky.
„Mrtvou neměl nikdo rád“ je kniha, ve které najdou svoje milovníci detektivek, ale i čtenáři nápaditých a do detailů popsaných postav, které jsou více než zajímavé, a kdyby ne, tak autorka je tak dokázala podat. A samozřejmě Ostraváci možná jako já budou „juchat“ nad místy, kterými procházím třeba já téměř každý den do práce.
Kniha vyšla v autorčině domovském nakl. Littera Silesia na jaře roku 2017.

Komentáře (0)