Výborný román potvrzující spisovatelské umění Rowan Colemanové

recenze

Matkou ze dne na den (2016) 4 z 5

/ Boboking

Sophie je mladá, pěkná, úspěšná, spokojená žena z Londýna. Žije si sama ve svém malém útulném bytě, kde ji dělá společnost pouze kočka Artemis. Snad jediný tvor, kterého Sophie miluje, přestože kočka na ní „hází bobek“. Představitelka současné singles generace, která nedokáže poznat, jestli s ní případný muž jen flirtuje, či má o ní vážný zájem. Tak raději do žádného vztahu nejde. Jenže pak se stane něco, co se stává většinou ve vztahu, trvá to aspoň devět měsíců, během kterých se můžete připravit na nadcházející „událost“. Ale tento klasický postup Sophii nepotká, ona se totiž stane „matkou ze dne na den“.

Po dvojici úspěšných knih „Kniha vzpomínek“ a „Není co ztratit“, přichází britská autorka Rowan Colemanová se svým dalším románem „Matkou ze dne na den“ (The Accidental Mother, 2007). Ale tentokrát se autorka představuje přece v trochu jiném duchu. Po závažných tématech, jako je Alzheimerova nemoc, či domácí násilí, nám přináší trochu odlehčený, dá se říci až úsměvný příběh o mladé ženě, jež se stane ze sebevědomé manažerky doslova ze dne na den zděšenou a bezradnou adoptivní matkou dvou malých holčiček.

Tvrdit, že příběh o smrti Carrie, matky malých dětí, která je přenechá dle závěti v opatrovnictví své kdysi dobré kamarádky Sophii, je úsměvný příběh, může znít trochu nepatřičně. Ale o smrt v knize ani tak nejde. Většina knihy je opravdu úsměvná, možná trochu cynická. Colemanová si skutečně úžasně pohrála s postavami, které to jen podporují. Když vynecháme samotnou hrdinku Sophii, je to především její asistent Cal, excentrický homosexuál, který „co na srdci, to na jazyku“, ale taky samotná dvojice osiřelých děvčátek. Dvě malé ďáblice, jež od sebe dělí jen pár let, přesto důležitých let. Protože starší totiž ještě poznala jejich otce, který před narozením mladší prostě zmizel.

Stejně jako světlo nemůže existovat bez tmy, tak ani úsměv nemůže existovat beze smutku. Považovat „Matkou ze dne na den“ za humoristickou knihu, je ale přehnané. Autorka sice spíše spoléhá na vtipnější scény a postřehy, přesto dokonale to skloubila s otázkami rozpadu rodiny, či manželství, s psychickým náporem na děti, které ze dne na den ztratily rodiče. K tomu se celým příběhem táhne ona záhada, co vlastně stálo za rozpadem manželství kamarádky Carrie. A stejně tak i milostná otázka, s kým vlastně Sophie to „potáhne“.

Výborný a čtivý román, kterému je záhodno věnovat těch několik hodin času, jen potvrdil kvalitu spisovatelského umění Rowan Coleman, a spolu s Tess Stimson patří k mým nejoblíbenějším autorkám z ediční řady Inteligentní romány pro inteligentní ženy (a nejen pro ně, jak musím podotknout).

V překladu Květy Palowské vydalo ostravské nakl. Domino na počátku roku 2016.