V kůži supermodelky - aneb prologem to začíná
recenze
V kůži supermodelky (2009) / Ailee
Anotace
Šestnáctiletá Em Wattsová je newyorská středoškolačka, která má v hlavě především počítače a spolužáka Christophera, se kterým si rozumí nejlíp z celé školy. Když spolu s ním Em doprovází mladší sestru na slavnostní otevření nového obchodního domu, tragickou nehodou začíná zlý sen, jehož kulisy si lze jen stěží představit. Poté, co se ocitá na nemocničním lůžku na kapačkách a v drátcích, totiž zjišťuje, že už není sama sebou – a to doslova. Je to v cizím, pěstěném těle stále ještě ona, či někdo úplně jiný? Proč má najednou jiný hlas, jinou tvář, jiné chutě i známé? Kdo za tou přeměnou stojí a co tím sleduje? Zajímá už lidi jen to, kým je tahle pacientka navenek, anebo jim nepřestane záležet na tom, kdo se skrývá uvnitř? Dá se vůbec naskočit do rozjetého vlaku existence, kterou až dosud žil někdo jiný? A hlavně – co Christopher, pokud se mu to vůbec dá sdělit? (Oficiální text nakladatelství)
Recenze
První díl z třídílné série o Em Wattsové (či Nikki Howardové, chcete-li) je jednou z mnoha knih úspěšné autorky Meg Cabotové, která má na svém kontě například Princezniny deníky, které se dočkaly i filmového zpracování. Knihu vydalo nakladatelství Knižní klub v srpnu 2009. Cílovou skupinou jsou dospívající dívky.
Příběh vypráví o středoškolačce, jejíž svět jsou počítačové hry, vytahaná trička a dokumentární pořady. A to i navzdory její mladší sestře, která se ji snaží převychovat. Po nehodě je po hlavě vržena do zdánlivě cizího světa, s nímž se musí vypořádat. Ačkoli je zprvu vyděšená, začíná postupně přicházet na to, že ne všechno je tak, jak si představovala. Její hodnoty i názory se mění. Avšak na pozadí se rýsují temné mraky.
V kůži supermodelky má za začátku rychlý spád a snadno vtáhne do děje. Styl vyprávění z pohledu hlavní hrdinky je pro mě velice přitažlivý. Avšak jak kniha pokračuje, začíná spadávat do monotónnosti, ačkoli i nadále kypí humorem a děj rychle ubíhá. Mám z toho pocit, jakoby celý první díl série byl jen jakýsi úvod k dalším knihám Jmenuji se Nikky a Na útěku.
Komentáře (5)
Přidat komentář
Mediátor - Celou sérii:-) O sedmém díle ani nevím? A máš pravdu, Princezniny deníky byly jako kniha hrozné, ale film mám ráda. Chtěla jsem použít něco, co jsem pokládala za nejznámější. A díky filmu svým způsobem "nejúspěšnější".
Věk - Dnes jsem se přihlásila, tak jsem to ještě třeba neměla vyplněné.
Recenze - Když najdu jak, tak tu nezbednou frázi změním;-) Je to moje první recenze. Chtěla jsem to zkusit a rozšířit si zkušenosti. Většinou se věnuji vlastní tvorbě.
To Ailee: Ano, k této knize to sedí, bohužel tato fráze spíše evokuje, že tím míníš celou Meginu tvorbu...
PS: Tím Mediátorem, myslíš, 7. díl, jenž ještě nevyšel ani v zahraničí nebo celou sérii, příznám se bez mučení, jsem též zastánkyně Mediátora a ne Princezniných deníků - proto mě trochu zamrzelo, že jsi jmenovala zrovna je - a hrozně se těším na "Vzpomínání", ale celkově mě nedělá problém číst od Meg cokoli...
PS: Ohledně věku, nevím, zda ho máš uvedený v profilu, jestli ano, tak jsem si nevšimla, podle stručnosti recenze jsem tipovala někoho nevypsaného, kdo s tím začíná... I když styl napovídal, že by autorka byla schopna napsat něco delšího :)
Marthas, většina knih, které jsem od ní četla, "byly" pro mladé dívky. Možná, že fráze "jak už to u Meg bývá" není přímo nejpřesnější. Uznávám. Ale co se V kůži supermodelky týče, je zařazení správné.
P.s.: Z "ježení" jsem už dávno "vyrostla". Jsem jen o čtyři roky mladší než ty. To není takový rozdíl ;-) Po téhle knize jsem sáhla, protože jsem chtěla trochu změnu od mého oblíbeného žánru. Ale jestli si budu chtít od Meg ještě někdy něco přečíst, vrátím se k sérii Mediátor.
To Ailee: Meg Cabot už dávno nepíše pouze pro dospívající dívky, jak ty píšeš, až trochu vyrosteš, a hlavně se nenajež, tak si přečti od ní série Velikost L... nebo Úspěšná smolařka anebo i kritizovanou Slepou vášen... Meg rozhodně není pouze autorkou pro dospívající dívky.:)
To Ailee: Vidíš, teď už víš, z toho plynou výhody, když se člověk registruje na knižním webu... :)
Já si taky takhle rozšířila zkušenosti, asi šestnáckrát a pak už mi to přišlo skoro jako povinnost, tak jsem je radši psát přestala...
Stejně mé recenze nepatří zrovna k těm, co by zčeřili, jinak poklidnou hladinu našeho malého rybníčku:)
PS Kdybys potřebovala poradit s funkcemi, tak se zeptej, ale radši do osobních zpráv, než se tu objeví pohoršené komentáře, že tyto komenty nepatří pod recenzi, jelikož jsou osobního rázu :)