V hlavě doktora Sheldona Coopera

recenze

"Podívej, támhle si kráčí sexuálně dostupná úsečka."

První, co mě přimělo sáhnout po této matematicko-společenské eseji byla zmínka v sitcomu. Nejoblíbenější fantastický svět doktora Coopera opravdu nemůže vypadat jinak, nežli konvencemi svázané Plochozemí. Až na malou výjimku, většina obyvatel se musí osahat, aby vůbec poznala, s kým má tu čest.

Svět plný úseček, nabroušených trojúhelníků, s každým dalším úhlem inteligentnějších útvarů, až po posvátné kruhy. Každá osoba ženského pohlaví, u níž se po řádném přezkoumání potvrdí, že trpí tancem svatého Víta, záchvaty, chronickým nachlazením doprovázeným silným kýcháním nebo jakoukoli jinou chorobou, jež způsobuje nedobrovolné pohyby, bude okamžitě popravena.
První část knihy působí jako dokonalá encyklopedie Plochozemí. Čtenář se seznámí s obyvateli, se sociálními interakcemi, s obydlími, dokonce i s pohnutou historií, tedy s dobou, kdy se všechny obrazce barvily. Co je na barvách tak špatného? Vypravěč vám to dost přesně vysvětlí.


Druhá část knihy nastoluje zásadní problém. Jak byste obyvateli Plochozemí vysvětlili třetí rozměr? A co kdybyste se setkali s někým, kdo vnímá rozměr čtvrtý, pátý, šestý…? Narazíte na nepochopení, odsouzení, strach? A jak tedy takového obyvatele přimět, aby uvěřil. A pokud uvěří, změní to celou plochozemskou společnost? Všechny tyto otázky kniha zodpoví.

Do matematiky schované společenské poměry, některé přímo z viktoriánského období, některé staré jako lidstvo samo a s platností do dnešní doby. Krásně strukturovaná esej, která ukazuje, že my lidé nevíme všechno, a tak nebuďme krátkozrací, nebluďme v kruhu.

Komentáře (0)