Užitečná příručka

recenze

Aniž bychom to tušili, díky negativním zkušenostem v dětství si v sobě můžeme vypěstovat jistý druh bloku, jehož následky v dospělosti nabýváme přesvědčení, že nemáme v nikom oporu, nikomu nemůžeme důvěřovat a za žádných okolností nesmíme ukázat svou pravou tvář. Takoví lidé jsou neprůbojní a neúspěšní. Držíc se ve stínu proplouvají životem a řídí se mottem:
Když nic neděláš, nic nezkazíš.

Kniha Jak zahojit staré rány je prvním krokem pro ty, kteří se chtějí postavit své vlastní minulosti a smířit se se svým dětstvím, kde je s největší pravděpodobností zakořeněna většina problémů, které se projevují právě v dospělosti.

Jak autorka sama uvádí:
„Ne vždy je nutné absolvovat zdlouhavou terapii. Když se nám rozbije pračka, nejprve se ji pokusíme spravit sami. Pokud se nám to nepodaří, zavoláme opraváře. Když je naše auto nepojízdné, dáme ho do servisu. Pokud máme chřipku, nejprve vyzkoušíme volně dostupné léky. Když horečka neklesá, zavoláme lékaře.“

Její kniha má tedy posloužit jako ta úplně první pomoc pochopit to, co se v nás vlastně odehrává. Ne vždy totiž musí daný jedinec trpět psychologickými následky. Někdy je to právě naopak. Těžký osud ho dokáže posílit a udělat z něj silnější osobnost.

Autorka knihy Ulrike Dahm je odborníkem na slovo vzatým, jelikož se mnoho let věnuje rodinné a párové terapii. Zaměřuje se na terapeutické využití meditace a vyvinula vlastní metodu sebepoznávání a sebepřijetí. Je průkopnicí v práci s vnitřním dítětem.

Věřím, že cvičení a některé příklady v knize uvedené vycházející z autorčiny praxe, by mohly být některým lidem nápomocny dostat se ze své ulity, do které se díky minulosti uzavřeli, a začít vést kvalitnější a šťastnější život.

Jak zahojit staré rány. Zkušenosti a zážitky z našeho dětství mají často větší dopad na náš dospělý život, než si dokážeme uvědomit a připustit. Jen málokdo z nás se může ohlížet za „ideálním dětstvím“. Právě naopak, mnoho li... více

Komentáře (0)