Temnota znovu rozkvétá

recenze

Temný květ (2020) / Kikina182
Temnota znovu rozkvétá
Rakelin otec umírá na hnilobu. Tahle nemoc se nedá vyléčit, ale se správnými léky se dá zpomalit. Ale jeho penze ani Rakeliny nezákonné obchody na to nestačí. Proto Rakel neváhá a dává všanc svůj život jen za malou naději, že by peníze mohla získat a prodloužit otcův život o desetiletí.

Její plány se ale zvrtnou tím nejnečekanějším způsobem a Rachel odhaluje, že nic v jejím životě není tak, jak si myslela. Ale do skutečného průšvihu se dostává až v momentě, kdy je otráven korunní princ a Rakel je za to obviněna. Vydává se tedy na cestu, která by jí snad mohla pomoci najít protilék. Ale není na to sama. Společnost jí dělá princův štít Ash, který skrývá temné tajemství.

Příběh je napsaný v ich-formě a střídá se v něm pohled Rakel a Ashe. Dalo by se říct, že je to psané takovým vleklým stylem, ale ne ve špatném slova smyslu. Všechno, co se v knize odehraje, potřebuje svůj čas a díky tomuto způsobu psaní má příběh čas vyznít. Takže i když se může na začátku zdát, že kniha není tak čtivá jako jiné, s tím jak postupuje příběh, dává styl psaní stále větší smysl a není problém se do něj začíst.

Už podle anotace je vidět, že se kniha v obecných rysech hodně podobá jiným fantasy. Zároveň se ale jedná o příběh, který je jedinečný, protože i když ten hodně hrubý obrys může být podobný, tak svět, jeho fungování i jednotlivé části příběhu jsou opravdu originální. Nikdy není úplně jasné, co se stane dál, jelikož příběh je plný překvapení, obzvlášť pak v poslední třetině knihy.

Temný květ je kniha, která se soustředí hodně na akční a dobrodružnou dějovou linii. Což už se neobjevuje tolik jako dřív a je to opravdu příjemná změna. Ale ani tady nechybí romantická linka. Je ale opravdu hodně upozaděná a funguje tu spíše jako doplněk dobrodružného příběhu, než aby to bylo naopak, jak to v poslední době bývá ve valné většině knih. Navíc je to slow-burn romance, takže to perfektně k příběhu sedne. Podobně je to, i co se týká jakýkoliv dalších, přátelských či příbuzenských, vztahů v knize. Jsou důležité, ale upozaděné.

Autorka se v téhle knize věnovala opravdu pečlivě každému detailu a jinak to není ani v případě postav. Všechny jsou skvěle popsané, takže není těžké si hned na začátku udělat obrázkem o tom, kdo jaký je. Zároveň o nich autorka neprozrazuje všechno a některá jejich tajemství postupně odhaluje, což napomáhá jak ke skvělému příběhu tak k tomu, aby si člověk neudělal na postavy předčasný a především omylný názor.

Na první díl duologie Vůně Aramteshe jsem se neskutečně těšila a rozhodně nejsem zklamaná. Tahle knížka je za mě opravdu skvělá a určitě ji můžu doporučit všem, kdo mají rádi napínavé a neobvyklé příběhy a nevadí jim absence nějaké výraznější milostné linky. Osobně se nemůžu dočkat, až u nás vyjde druhý díl, protože podle konce mám dojem, že pokud je to vůbec možné, bude ještě lepší než tenhle.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství MOBA.

Komentáře (0)

kniha Temný květ recenze