Takže nakonec nejsem blázen?

recenze

Chloe je průměrná patnáctiletá dívka, která se snaží žít normální život a zapadnout na střední umělecké škole v oboru Film. Na duchy nikdy nevěřila, i když jako malá dostala málem psotník z návštěvy starého sklepa. Teď je ji skoro patnáct, snaží se prorazit jako budoucí režisérka a do cesty ji skočí rozkládající se školník, který je zaručeně už nějaký ten pátek mrtvý.
Náhoda? Přílišný stres ze školy? Souhra okolností zapříčiněná náhlým hormonálním výkyvem? Nebo je prostě Chloe jedinečná a má dar - takový, který si nikdy nepřála a s radostí by ho někomu přenechala - dar vidět mrtvé.

Chloe skončí v léčebně pro mladistvé, kde se společně s několika dalšími teenagery s problematickou minulostí účastní terapií, poslušného zobání léků a snaze přesvědčit se, že brzy půjde domů. Proč také ne?
Chloe totiž začne pomalu věřit, že opravdu trpí schizofrenií. A nebýt několika jejích přátel a pár zvratů, asi bychom se společně s hlavní hrdinkou nesetkali se záplavou mrtvých ve sklepě. Čtenář je skoro cítil!

Co oceňuji na knize je skutečnost, že autorka postupně čtenáři hází nejprve malá sousta a pak přidává větší a větší kousky, zádrhele a silné napětí. Knihu jsem proto četla s větší vervou převážně s ústy dokořán, jako nějaký prosťáček.

Hlavní postava - Chloe - je velmi zajímavě napsaná. Nemohu si stěžovat na její myšlenkové pochody a působení. Leč na patnáctiletou holku to je trochu mentálně vyspělejší. Autorka se zřejmě (naštěstí) zcela nevžila do role "puberťáka", který v mnoha situacích reaguje trochu jinak. Nicméně na atraktivitě knihy to neubralo, naopak - díky tomu se domnívám, že knihu si může s klidem přečíst i dospělák a "netrpět" nad "hloupými" situacemi.

Kniha jako taková navíc působí zajímavě prostředím, v jakém se odehrává a silnou zápletkou, kterou ke konci knihy autorka naznačuje. Není to jen další tuctové fantazy, které by mělo na chvíli zabavit mladého čtenáře. První díl naznačuje, že se za tím celým skrývá mnohem více.

Jediné co mě mrzí, že je to kniha Young Adult Fantazy, tedy nemůžeme čekat složité rozhovory. Naopak je zde silně znát jednoduchý jazyk. Na druhou stránku to sedí dobře k věkové kategorii hlavních postav a jelikož se zde nesetkáme s příliš přemrštěnými reakcemi, je to v podstatě dobře.

Kniha nasytí, ale zároveň i podráždí apetýt. Můžeme jen doufat, že i další díly se nesou v podobném duchu - že nebudete chtít prostě knihu odložit, dokud ji celou nedočtete.

Komentáře (0)