Tajemství starého podkroví

recenze

Záhada panství Mogdon (2021) / Kikina182
Tajemství starého podkroví
Victor Hamblyn umírá při požáru, který propukne v jeho panství Mogdon. Na první pohled to není podivné, jelikož nehody se stávají a do panství jezdili hasiči kvůli požárům, jež zapříčinilo staré elektrické vedení, alespoň jednou měsíčně. Jenže Victorově pečovatelce Hope něco nesedí. Jak mohl požár vzniknout v knihovně, kterou starý pán nikdy nepoužíval? A proč se po vypuknutí požáru vyškrábal až do podkroví místo toho, aby se pokusil dostat ven z domu?

Tyhle otázky nedají Hope spát. Obává se, že starý pán mohl být zavražděn jedním ze svých tří nevděčných potomků. Proto požádá o pomoc svoji kamarádku Sarah, která se přátelí s bývalým policistou Jackem. Tahle dvojka už se v pátrání jednou osvědčila a dobrou záhadou nepohrdnou ani tentokrát.

Příběh je napsán v er-formě, což autorům poskytlo možnost, aby se příběhu věnovali hned z několika úhlů pohledu. Nejčastěji kniha vypráví co se děje kolem Sarah a Jacka, ale přináší díky způsobu psaní i informace o dalších klíčových událostech, již se tato detektivní dvojka neúčastní.

Ze začátku jsem měla trochu problém se začíst, ale to bylo spíše pomalejším začátkem, než stylem psaním. Po prvních dvou kapitolách jsem už hltala stránku za stránkou, jelikož kniha je napsána opravdu čtivě a poutavě. Odtrhnout se od ní je opravdu těžké.

Kniha nemá ani sto padesát stránek, takže jsem se trochu obávala povrchové a nedotažené zápletky. Jednalo se však o naprosto neopodstatněné obavy. I přes omezený počet stránek kniha přichází s dobře promyšleným, originálním, napínavým a neuspěchaným příběhem.

Vlastně bych řekla, že krátkost knize ve skutečnosti prospěla. Příběh se soustředil především na detektivní zápletku a soukromý život hrdinů byl odsunut do pozadí. Ale i když nebyla možnost strhnout moji pozornost na osobní životy, abych mohla případně přehlédnout některé klíčové informace, které by mě dovedli k pachateli, tak jsem až do poslední chvíle netušila, jak to vlastně je s Victorovou smrtí a dalšími tajemstvími, které skrýval.

Z hlediska vnějšího popisu se autoři postavami příliš nezabývali, ale jejich charakter popsali opravdu do hloubky. Už po prvním setkání s nějakou postavou stačilo, aby někdo v kapitole zmínil její jméno, a už jsem přesně věděla, kdo to je a jakou má povahu. Nebyla šance, že bych při čtení nějakou z postav omylem zaměnila.

Autoři knihy mají opravdu můj obdiv. Přijít s neotřelou zápletkou, neupustit omylem žádná vodítka, díky kterým by byla kniha předvídatelná a to všechno na tak málo stránkách, musí být podle mě opravdu hodně těžké. Ale Matthew Costello a Neil Richards to zvládli a vytvořili úžasný příběh.

Pokud hledáte detektivní jednohubku, tak Vraždy v Cherringhamu – Záhada panství Mogdon je za mě ta správná volba. Moc takhle skvělých věcí o tak malém stránkovém rozsahu se v dnešní době už nevidí.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Alpress.

Komentáře (0)

kniha Záhada panství Mogdon recenze