Stínová královna

recenze

Havraní říše už spoustu let trpí pod navládou zlé královny Iriny. Nikdo z obyvatel, a dlouhou dobu dokonce ani sama Irina, netušil, že právoplatná dědička trůnu nezemřela před 9 lety, ale je stále naživu, skrývá se a připravuje odvetu. Princeznu Lorelei čeká těžká zkouška odvahy a síly, při které může získat trůn, ale také přijít o své nejbližší.

V sousední říši Eldru bylo mezitím na prince Kola naloženo těžké břímě. Během jediného dne se z něj stane král, musí se postarat o svou zemi a vyhrát skoro již prohranou válku proti obrům. Jenže je ještě mladý, nezkušený a zoufalý a ví, že jedinou nadějí pro Eldr je spolupráce s královnou Irinou. Ta mu přislíbí pomoc, pokud ale splní jednu podmínku – přivede jí princeznu Lorelei.

Autorku C.J. Redwine byste mohli znát už díky její sérii Defiance. Její zbrusu nová série novel bude vyprávět příběhy o postavách žijících v jednom světe a inspirovaných starými známými pohádkovými postavami. V prvním díle se nechala autorka inspirovat příběhem o Sněhurce. Najdeme zde zlou královnu, zrcadlo, lovce, princeznu i dobře známý motiv jablka, které ale tentokrát zlá královna nepoužije, aby princeznu uvrhla do věčného spánku.
Na Stínovou královnu jsem se těšila, protože mám ráda retellingy i Sněhurku, a byla jsem zvědavá, jestli naplní má očekávání nebo ne. A naplnila? Určitě ano. Dostala jsem mnohem víc, než jsem čekala a celý příběh mě naprosto pohltil už od začátku.

Kniha má už od první stránky spád. Nese nás příběhem skrz mnoho překvapení a zvratů až k závěrečné famózní bitvě. Autorčin styl psaní mi sedl a bylo lehké se začíst do příběhu. Dokázala to se slovy skvěle a nepoužívala žádné jednoduché a plytké knižní obraty, ale mistrně si hrála se slovy, vtahovala čtenáře do příběhu a navozovala skvělou atmosféru. Oproti tomu dialogy nebyly příliš složité a bohatě rozvinuté, díky čemuž se ale kniha četla ještě lépe.

Co se týče postav, všechny dobré jsem si skoro okamžitě oblíbila a ty zlé zase nenáviděla. Lorelei byla přesně ten správný typ hrdinky. Byla odhodlaná bojovat proti zlu vším, co má – magií a dobrým srdcem. Občas se chovala naivně, ale jindy zase vymýšlela brilantní plány.
Kol byl skvěle propracovaná postava, bylo na něm vyobrazeno, jaké to je nést těžké břímě, snažit se něčeho dosáhnout s vědomím, že to stejně nejspíš skončí neúspěchem. Irina s Kolem manipulovala jako s loutkou, ale Kol se po celou dobu snažil zůstat silný a občas se mu to s pomocí Lorelei dařilo. Kola jsem musela během čtení obdivovat především za jeho odvahu a oddanost Eldru, pro který by i položil život, jen aby mu zajistil bezpečí. Přínosem pro příběh byla i Kolova dračí stránka. Celkově draci perfektně obohatili knihu a posunuli ji o stupínek výš. Dračí oheň mě hřál po celou dobu čtení a obdivovala jsem ho stejně jako magii, kterou zase vládla Lorelei.

Královna Irina byla typickým příkladem zlé čarodějnice, postava, kterou se člověk nikdy nenaučí mít rád. Byla zlá, podlá, nenávistná a schopná udělat vše pro to, aby mohla být ještě mocnější a silnější. Její charakter byl dobře propracovaný a měla důvod, proč být zlá, který byl zakořeněný hluboko v její minulosti. Čtenáři to dodá komplexnější pohled na její postavu a možná začne chápat její důvody, ale i tak to neomlouvá její činy.

Postav se v příběhu objevuje spoustu. Jako oddaný strážce Gabril, který celé roky udržoval v bezpečí jak Lorelei, tak i jejího bratra Lea. Leo byl zpestřením příběhu. I ve světle všech špatných událostí si pořád zachoval smysl pro humor. Zatímco Lorelei byla výborný taktik, její bratr ji doplňoval v detailech, dokázal ji rozesmát i v těch nejnevhodnějších chvílích, byl ale i chytrý a odvážný.
Dále jsem si také oblíbila i Kolovy kamarády draky, kteří ho doprovázeli na jeho cestě. Líbilo se mi, jak byli svému příteli oddaní, z jejich slov byla cítit pravá síla přátelství, proto není divu, že se mi zalíbili už od samotného začátku.

Jelikož se nacházíme v žánru young adult, tak se připravte i na nějakou tu dávku romantiky. Od prvních chvil je jasné, že to k sobě Lorelei a Kola táhne, ale autorka nenechala postavy, aby se až příliš moc zaobíraly svými city. Láska zde hraje spíš druhé housle a to je jedině dobře, protože prostor tak dostává především magie a příběh samotný a o to víc se pak čtenář může těšit na společné chvilky Lorelei a Kola.
Magie byla ve Stínové královně hezky zpracovaná, autorka si dala záležet na různých zaklínadlech, která čtenáře provázela celým příběhem. Fungování magie, od uzdravování až po ovládání srdcí, bylo fascinující a nikdy mě nepřestávalo udivovat, jak magie funguje a především jak funguje pro Lorelei a jak pro Irinu, protože i když obě byly mardušky („čarodějky“), každá vládla úplně jinou silou.

Stínová královna byla dobrodružná, akční, překvapující a napínavá a nedala mi vydechnout až do poslední stránky. Autorka se s příběhem nepárala, nevadilo jí nechat někoho umřít a ukázat surovost některých lidí. Občas se vrhla i do odporných a krvavých popisků, ale nebojte se, horor to rozhodně není. Surovost některých scén je určitě velkým přínosem a je to mnohem lepší, než kdyby se je autorka snažila obalit do cukrové vaty.
Knihu s radostí zařadím mezi nejlepší retellingy, jaké jsem četla. Stínová královna totiž obsahuje výborně propracovaný svět a spoustu kouzel, magie a bojů. Během čtení jsem se nenudila, byla jsem často překvapená a při některých scénách jsem se ani neubránila slzám. Jedná se o velmi dobrou YA fantasy, kterou by si žádný milovník tohoto žánru neměl nechat ujít a já vám ji s radostí doporučuji.

Komentáře (0)