Sny, realita a důvod se smát

recenze

Zápisky z bezčasí aneb Rok s koronavirem (2021) / Bluebird
Sny, realita a důvod se smát
Knihu jsem četl v rukopisu a je tedy zřejmé, že jsem čtenář zaujatý - autorku dobře znám. Snad i tak může být můj názor ostatním užitečný. Myslím, že i vy se nad knihou zasmějete se stejným pocitem důvěrného sdílení - v absurdním světě jsme všichni spolu. A snad i vás potěší něžná poetika básní haiku, naskládaných jako rozinky do jinak prozaického textu.
Nečekejte oskarový příběh, je to celé spíš hravé kotě bez dozoru. Barevná sklíčka v kaleidoskopu. Anebo, chcete-li, můžete vidět román se spoustou postav. Pak si asi nejprve postěžujete, že správný román se má k postavám vracet, a v téhle knize se obrazy střídají jak pohledy z okna vlaku a s jistotou se vrací jen tiše vrzající tlampač úředních zákazů, jehož tragikomické fantasmagorii se sotva vyrovnají i hodně zběsilé sny. Přesto máte pocit, že každý den Zápisků pokračuje v nějaké důvěrně známé části příběhu - ale nejspíš je to příběh váš, nějaký dávný střet vaší citlivé duše se světem, mnohokrát opakovaný s různými úhly doteku - některé zajiskří, jiné zabolí a skoro všechny vás nutí otáčet zamotanými myšlenkami v dlaních tak dlouho, až uvidíte důvod se smát.
Čas je teď jak stvořený ke čtení knížek. Já mám nejraději hodně staré překlady z doby, kdy písmenka byla z liteřiny a se sazbou bylo hodně práce - a bylo samozřejmé v tom poměrně pomalém procesu věnovat textu náležitou pozornost. Pokud i vy máte češtinu rádi, text Denisy Vostré vás jistě potěší, jazykem vládne mistrně. Ale vychutnávejte si její knihu opatrně, jinak vás v nestřeženou chvíli zaskočí a v záchvatu smíchu si vylejete kafe.

Komentáře (0)

kniha Zápisky z bezčasí aneb Rok s koronavirem recenze