S upřímností moc přátel nezískáš
recenze
Jak získávat přátele a působit na lidi (2002) / Adamp
Kniha „Jak získávat přátele a působit na lidi“ patří ke světovým bestsellerům a rozhodně můžeme říct, že se stala průkopníkem ve světě seberozvojové literatury. Zajímalo mě proto, co stojí za její slávou a zdali jsou myšlenky Dale Carnegieho opravdu tak průlomové.
Hned na úvod mého čtenářského zážitku mě zaujal text na přebalu knihy. V jednotlivých bodech se zde píše o až magických účincích tohoto čtení na můj osobní život. Řekl bych že hesla, jenž zarytě slibují růst mé popularity nebo garantují člověku schopnost vyhnout se jakémukoliv sporu, zbytečně snižují její úroveň. Bezpochybně Vám kniha umožní vhlédnout do nitra problému, ovšem žádný zásadní zvrat ve vašem životě nečekejte.
Jestliže bych měl vypíchnout jednu myšlenku, která se ozývá už v první kapitole, je to ta, jenž pojednává o našem omezeném pohledu na svět. Ať už se nám to zdá divné nebo ne, je pravda, že vrah se vždy cítí jako oběť. Jako ten, kterého utlačoval systém a on nemohl jinak, nebo ten co vlastně jenom pomáhal druhým. Podle autora se tak musíme dívat především na úhel pohledu ostatních abychom pochopili jejich chování a byly ho schopni obrátit v náš prospěch.
Carnegie dle vlastních slov dospěl během své profese, mentora mezilidských vztahů, k mnoha poznatkům. Jednotlivé moudra nám vysvětluje pomocí příběhu klientů, kteří navštěvovali jeho kurzy. Řadě z nich se na základě jeho myšlenek podařilo dosáhnout velkého úspěchu. Obávám se ale, že poměrnou část z jeho poznatků není vždy snadné uplatnit v běžném životě, neboť jsou i okamžiky, kdy ten úl převrátit musíme.
Někdo by mohl namítnout, že praktiky chování v této knize jsou často za hranou mravnosti. Dle mého názoru, ale záleží právě na nás, jak je uchopíme. Nicméně nepopírám, že je zde přítomna určitá dávka manipulace, což je autorovy velmi často vytknuto. Osobně se mi více zamlouvá uplatňovat tyto postupy v životě profesním, neboť přátelství plné lichotek a dalšího mazání medu nemůže mít dlouhého trvání.
Závěrem mohu pouze dodat, že tato kniha umí být výborný sluha, ale opravdu velmi špatný pán. Na jednu stranu se poměrně efektně dokážeme vcítit do pocitů toho druhého a jsme schopni nesobecky a sladce pohladit jeho ego. Na stranu druhou bezmyšlenkovité řízení se těmito radami může vyústit ve ztrátu našeho vlastního názoru a zasadit tak hřebíčky do rakve naší osobnosti. Pro ostatní potom budeme jenom prostými loutkami bez špetky svéráznosti.