Rok 1953 v Československu

recenze

Osm let po válce: Rok 1953 v Československu (2014) / PatrikSorf (911 views)
Rok 1953 v Československu
Podtitul knihy Rok 1953 v Československu podle mého názoru přesněji vystihuje obsah knihy než její název Osm let po válce.

Kniha je souborem příspěvků z mezinárodní konference a jejich hlavním pojítkem je, že se všechny příspěvky týkají roku 1953 a Československa, tedy zejména dozvuků velkých politických procesů, smrt Stalina a Gottwalda, peněžní reforma, protesty lidí proti peněžní reformě, pokračování v kolektivizaci zemědělství a pokračování boje proti církvím.

Kniha obsahuje tyto příspěvky:

Třídní justice a „dělnická třída“ – Kamil Nedvědický – obsahem příspěvku je, že došlo z třídního hlediska nejen ke změnám v justici, ale podle třídního hlediska justice i rozhodovala. Strašná představa, že „třídní hledisko“ se skutečně používalo.

Rok 1953 v životě ministerstva národní bezpečnosti a ministerstva vnitra – Jan Kalous – příspěvek se týká dočasné existence ministerstva národní bezpečnosti, jejich ministrů a hlavně ministra Rudolfa Baráka.

Reorganizácia bezpečnosti v roku 1953 – Jerguš Sivoš – příspěvek popisuje reorganizaci ministerstva vnitra, Státní bezpečnosti a Veřejné bezpečnosti. Někdy jsem se v různých změnách správ StB ztrácel.

Státní bezpečnost v Českobudějovickém kraji v roce 1953 – Libor Svoboda – příspěvek popisuje StB v jihočeském kraji. Překvapilo mě nízké vzdělání jednotlivých estébáků. S ohledem na to, jaké hrůzy dokázali provádět, jsem si myslel, že to museli být schopnější lidé.

Rok 1953 – vyvrcholenie krízového vývoja v poľnohospodárstve na Slovensku – Vladimír Varinský – otřesné hospodaření JZD, nenapadlo mě, že by někdo mohl chtít polní práce řídit z centra.

Rozpad jednotných rolnických družstev v Prešovskou kraji v roku 1953 jako prejav odporu roľníkov voči kolektivizácii – Lucia Šulejová – zajímavá byla úvaha autorky, že hospodáři, kterým odebrali půdu, za sebe posílali protestovat ženy a děti, kterým komunisté nemohli tolik ublížit.

Letní agitačně-propagační kampaň pro podporu kolektivizace na Poličsku – Pavla Štorková – člověk má pochybnosti, zda tomu věřili vůbec sami agitátoři.

Rok 1953 jako vrchol sovětizace vězeňství – Ondřej Hladík – příspěvek o zhoršování poměrů ve vězeňství.

Amnestie 1953 – Jaroslav Rokoský – historie této amnestie, politickým vězňům příliš nepomohla.

Papež Pius XII. a poválečné Československo – Marek Šmíd – počátky odporu katolické církve proti komunistickému režimu a počátky tajné církve.

Činnost židovských náboženských obcí v českých zemích na počátku 50. let – Petr Bednařík – překvapilo mě, jak Státní úřad pro věci církevní vyjednával s Radou židovských náboženských obcí.

Rok 1953 jako jedno z přelomových období v církevní politice státu – Martin Jindra – popis vlastně úspěšné komunistické proticírkevní politiky a proticírkevních opatření. Šokující je neskutečně rychlý pokles počtu dětí chodících na výuku náboženství.

„Bude žít věčně.“ Smrt Klementa Gottwalda v konceptu politického náboženství – Denisa Nečasová – příspěvek popisuje věci, které jsou pro mě odpuzující a nepochopitelné.

„Zdrceni krutou ranou“ versus „zaplať pánbůh, že už je po něm“. Smrt Klementa Gottwalda očima československé veřejnosti – Luděk Vacín – příspěvek obsahuje faktický popis umírání a smrti Klementa Gottwalda (zajímavé), potom následující oficiální hysterie a informace, jak asi smrt KG vnímala nekomunistická veřejnost.

Aby z dítěte vyrůstal socialitický člověk. Nad produkcí Státního nakladatelství dětské knihy v roce 1953 – Dagmar Blümlová – příspěvek obsahuje vedle celkového pohledu i popis několika konkrétních budovatelských knih pro děti, se kterými bych se jinak než v tomto příspěvku neseznámil. Zajímavý příspěvek, doporučuji.

„Rok smrti“ očima Zdeňka Nejedlého. Pokus o pohled zevnitř – Jiří Křesťan – příspěvek o životní historii Zdeňka Nejedlého po roce 1945.

Rok 1953 ve výtvarném umění – Marek Krejčí – příspěvek probírá hlavně sochařství a architekturu socialistického realismu. Zajímavá je myšlenka, že dotčení umělci možná zakázky socialistického realismu přijímali, protože jiné zakázky nebyly a museli se nějak živit.

Československá akademie věd v roce 1953 – Jiří Jindra – příspěvek zasahuje i před rok 1953 a týká se i vzniku Československé akademie věd. Zajímavé jsou informace o jmenování prvních akademiků a členů korespondentů.

Letákové operace Svobodné Evropy – Prokop Tomek – podrobný popis balónového posílání letáků na území Československa, velice zajímavý příspěvek.

Rok 1953 a prameny ve Státním oblastním archivu v Třeboni – Jan Macha, Laděna Plucarová – z obsahu příspěvku mi přišlo, že v archivech není mnoho důležitých informací. Vždy jsem si myslel, že v archivech je všechno. Možná to není správná představa.

Nedohrané mistrovství světa v ledním hokeji 1953 aneb Jak politika zasahovala do sportu – Josef Halla – příspěvek o odstoupení československého družstva z mistrovství světa kvůli smrti Stalina a Gottwalda. Zajímavé jsou i informace o celkové přípravě a pobytu hokejistů ve Švýcarsku (jak moc je hlídali).

Změna vedení Komunistické strany Československa na počátku roku 1953 – Jiří Pernes – příspěvek o tom, jak nechuť politbyra zvolit Antonína Zápotockého nejen prezidentem, ale i předsedou komunistické strany umožnila nepředpokládaný vzestup Antonína Novotného prostřednictvím funkce generálního tajemníka z méně významného funkcionáře do čela komunistické strany a státu. Další velmi zajímavý příspěvek.

Vedení KSČ a bezpečnostní problematika – Milan Bárta – příspěvek, jak po smrti Stalina a Gottwalda přechází StB pod kontrolu komunistické strany (v době procesů proti Slánskému a spol. neměla komunistická strana StB pod kontrolou).

Rozvrat lokálního stranického a bezpečnostního aparátu v průběhu plzeňských demonstrací 1. června 1953 – Jakub Šlouf – příspěvek o nepokojích v Plzni proti peněžní reformě.

Revoluční odborové hnutí v roce 1953 – Dalibor Státník – příspěvek, jak bylo potřeba odbory dostat pod kontrolu komunistické strany a státu.

Peněžní reforma roku 1953 jako nástroj sociální změny – Drahomír Jančík – popis přípravy peněžní reformy a jejích cílů – znehodnotit lidem úspory (dotklo se to i úderníků, kteří si vydělávali velké peníze) a snížit kupní sílu, aby bylo možné zrušit přídělový systém.

Měnová reforma a důchodové zabezpečení – Jakub Rákosník – příspěvek popisuje opatření na individuální snížení vysokých důchodů, které využila česká závist. Také velice zajímavý příspěvek.

Měnová reforma roku 1953 na Kutnohorsku – Pavel Novák – příspěvek popisuje nákupní horečku před vlastním nařízením měnové reformy a její vlastní průběh.

„Jdeme do ulic!“ Historická rekonstrukce protestů proti měnové reformě ve Vimperku 4. června 1953 – Petr Blažek – podrobný popis povstání dělníků ve Vimperku proti měnové reformě.

Praxe trestních komisí okresních národních výborů na Pelhřimovsku – Irena Krčilová – příspěvek o konkrétním nuceném přesídlování kulaků.

Kaleidoskop českobudějovických událostí roku 1953 – Jiří Petráš – soukromý a státní sektor, školky, boj proti alkoholismu a stíhání za 15 párů ponožek.

Krize režimu v kontrastu s akcí „Kulak“ na Lounsku – Lenka Kaloušová – příspěvek o tom, jak nepořádek ve státním aparátu spolupůsobil při nuceném přestěhovávání sedláků.

Život malého města na pozadí událostí roku 1953 očima pamětníků – Veronika Halamová – vzpomínky pamětníků na život v Nové Pace v roce 1953.

Benešovsko roku 1953 – regionální aneb kronikářský pohled – Márkéta Doležalová
Rok 1953 v zápisech obecních kromik na Českobudějovicku – Jiří Cukr
Oba výše uvedené příspěvky se zabývají zápisy v obecních kronikách. Z příspěvků vyplývá, že i v době nesvobody bylo možné vést zápisy v kronikách věcně a záleželo na kronikáři, zda podlehl režimu a podle toho vedl záznamy v obecní kronice.

Koloděje nad Lužnicí 1953 – kolektivizace zemědělství v jihočeské obci – Josef Blüml – příspěvek o vzniku JZD a povinných dodávkách soukromých zemědělců.

Rok 1953 a regiony v pohraničí – Helena Nosková – příspěvek obsahuje zajímavost, jak StB intenzivně sledovala volyňské Čechy, kteří se hromadně usídlovali v pohraničí, a to z důvodu, že znali poměry ze Sovětského svazu, a proto byli považování za nepřátele lidově-demokratického zřízení!

Kniha se mi líbila. Nejprve jsem se nemohl do knihy začíst, ale na jejím konci jsem litoval, že už končí. Kniha podává spoustu informací o komunistickém režimu okolo roku 1953 a stojí za přečtení.

Komentáře (2)

kniha Osm let po válce: Rok 1953 v Československu recenze

Koka
30.12.2015

Když autor recykluje svojí tzv. recenzi, použiju i já svůj původní komentář k jejímu "prvnímu vydání" a sděluji:
- Výčet obsahu příspěvků proslovených na konferenci bychom měli, výčet jmen jejich autorů (i když zakomponovaných do textu dost divně) také, a tak se ptám - kde je ta recenze?
Proč cpete do rubriky Recence text, který recenzi ani zdaleka nepřipomíná? A proč tak činíte opakovaně?

Lector
26.12.2015

Mohu se autora recenze zeptat, jaký smysl vidí v tom, že již dříve vloženou recenzi "recykluje" a dá do oběhu znovu? Vadil(y) mu komentář(e)?