Říše divů bez Alenky

recenze

Marissa Meyerová je znovu v akci. A opět se rozhodla lámat srdce čtenářům i postavám v knize. A opět se jí to neuvěřitelně vede.

Moje anotace:
V Říši divů ještě neslyšeli o Alence a celý svět je rozdělen pouze zrcadlem. V Srdcovém království panuje klid. Ptáte se jak to, že nikdo nikomu nesráží hlavy? Není kdo by popravy nařizoval. Tento příběh totiž začíná ještě před začátkem.
Potkáváme se s Catherine - dcerou markýze a dívkou, kterou si vyhlédl samotný Srdcový král.
Cathrine netouží po ničem jiném, než skromném pekařství se svou nejlepší přítelkyní, než na plese potkává nového dvorního šaška - Šprýma.
Ve chvíli, kdy se objeví v jejím životě, Catherine poprvé zatouží po opravdové lásce. Jak se zdá, osud jí ale žádnou velkou lásku nepřeje. I přes to je ochotná bojovat.

Můj názor:
Inu kde začít?
Pokusit se vůbec zasáhnout do Říše divů a najít příběh pro jednu z nejobávanějších postav celé říše, to chce odvahu.

Nechápu, jak se autorce vůbec povedlo vykouzlit příběh, který by do Carollova světa zapadal tak skvěle.
Ačkoliv kniha nepřetéká akcí, jak tomu bylo u Měsíčních kronik, pořád se stále něco děje. Potkáváme postavy, které nám připomínají hrdiny z dětství a přitom se s nimi setkáváme poprvé.
Příběh mne oslovil. Postavy, jako by je vymyslel sám mistr Carrol a příběh, u kterého nezůstane jedno oko suché.

Celou dobu, co knihu čtete, víte, že se nikdo nedočká šťastného konce, ale chytáte se každého stébla naděje. Je přece načase, aby šťastný konec dostala i Srdcová královna!

Příběh mě zanechal bez srdce, přesně jak Meyerová chtěla. A já jí za to opět DĚKUJI

Komentáře (0)