Pro ty, kdo se chtějí umět divit.

Kdo by nepoložil při návštěvě cizí planety jako první otázku „Haló!? Je tu někdo?“ A pokud bychom slyšeli odpověď, rozhodně by to nebyla otázka poslední. Odkud jsme se vzali a kdo vlastně jsme? A jak chutná jablko někomu, kdo je jí poprvé? Čím víc člověk stárne, tím samozřejmější jsou pro něj věci jako barvy nebo příroda. Nicméně „člověk se nikdy nesmí přestat divit“. A z údivu nevychází osmiletý Jáchym, ani mimozemšťan Mika, který přiletěv na naši planetu Zemi, visí na jabloni za kalhoty a pobaveně si toho dvounohého tvora prohlíží. V průběhu celé knihy noví meziplanetární přátelé výstižně debatují o tom, jak to funguje u nás na Zemi a naopak na planetě, ze které pochází Mika. Autoru knihy se podařilo otázky, které světoví filosofové, biologové i psychologové řeší už celá staletí, vložit do úst dětským postavám a tak strčit do hlavy červíka mladším čtenářům. 

„Odpověď je vždycky na konci cesty, kterou už jsi ušel a která je za tebou. Jenže otázka ukazuje směr a vede tě dopředu“, říká Mika a nabádá tak k pokládání otázek nejen Jáchyma, ale i čtenáře.

Kniha se proto může stát nástrojem rodičům, kteří chtějí své děti učit přemýšlet i diskutovat. Ve více rovinách příběhu, které Gaarder rád vkládá mezi řádky, si jistě i každý dospělý najde tu svou.