Povinná školní četba

recenze

Gump – pes, který naučil lidi žít (2019) 4 z 5 / bradovav
Gump – pes, který naučil lidi žít

Ke knize jsem se dostala díky úžasné @knihaopate, která mi ji darovala v rámci celoroční darovačky.

Obálka: 5*
Hlavní postava: 5*
Děj: 3,75*

Po knize jsem koukala hned, jak vyšla. Tenkrát mě ovšem odradilo, že byla vidět úplně všude - ono je to ale dobře. Dobře je i to, že byla zfilmována. Tato kniha totiž řeší opravdu vážná témata týkající se psů a toho, jak s nimi lidská bytost dokáže jednat.

Vyprávění sleduje Gumpův život od štěňátka, kdy ani start do života neměl pejsek jednoduchý. Spolu se svými sourozenci byl vyhozen do popelnice, kde ho našel jeho první člověk.

Během vyprávění je hezké sledovat, jak mezi sebou psi komunikují, jak si předávají informace. Díky této komunikaci získává Gump ke svým vrozeným předpokladům i zkušenosti z reálného světa.

Bohužel se svým prvním člověkem je Gump jen chvilku, i přesto ovšem jeho láska k němu nevymizí po celou knihu. Gump se bez vlastního přičinění vydá do světa, který mu ukáže svou krutou stránku. V příběhu vidíme barbarské chování lidí k němé tváři - setkáme se s množírnami, uvázaní psa k boudě, útulky, uspáváním pejsků a také jejich bitím. Určitě nejde o pohádkové čtení, kniha drsně zachycuje realitu kolem nás.

V závěru knihy ovšem přichází konec vyloženě pohádkový a Gump si získává srdce mladého samotáře, který díky Gumpovi vystoupí ze své bubliny a začne žít.

Co se mi na knize nelíbí a zpočátku mě to opravdu rozčilovalo jsou chybějící části uvozovek v přímé řeči v první části knihy.

Co se mi na knize naopak líbí je závěrečná část, která ukazuje fotky lidí a pejsků, které autora inspirovali pro vznik jednotlivých příběhů, které Gump prožil.

Za mě by Gump měl být povinnou četbou pro základní školy, protože odkaz, který nese je potřeba šířit dál.

Celkově hodnotím: 4* z 5*

Komentáře (0)

Přidat komentář