Povinná četba

recenze

Jména Tomáše a Jana Bati jsou mnohým známá, ale příběhy jejich života už většinou ne. Je velká škoda, že jejich osudy byly po tak dlouhou dobu považovány za tabu a jejich úspěchy znevažovány. Firma, kterou oba společně vytvořili, byla i v dnešním měřítku jednou z nejúspěšnějších podnikatelských počinů v historii Česka. Kniha popisující jejich osudy je napsána upřímným a poutavým vyprávěním z osobního i pracovního života, a měla by být povinnou četnou pro všechny zájemce o historii i moderní management a podnikání.

To, co by dneska mnoho milleniánů považovalo za „fakt dobrého zaměstnavatele“, bylo v malém podhorském městě Zlíně před sto lety (1920-1930) naprostou revolucí. Budování své firmy totiž bratři Baťové podřídili filosofii, která má dnes módní a odborný název „sustainable bussiness“. V běžné řeči by se dalo opsat, že jim nešlo o peníze, ale o kvalitu práce, péči o zaměstnance a rozvoj regionu a komunity.

Spolupracovníky si pečlivě vybírali a vyžadovali od nich často velké pracovní výkony. Na oplátku jim ale Baťovi podniky poskytovaly nadstandardní pracovní i životní podmínky. Jako jedni z prvních na světě zavedly 5ti-denní pracovní týden, poskytovaly lékařskou péči zdarma ve vlastní síti kvalitních nemocnic. Zaměstnanci dostávali odměny z podílu na zisku, měli přístup k systému odborného i jazykového vzdělávání, síť velmi kvalitních škol, a nebo možnost převedení do některé ze zahraničních poboček, od Japonska po jižní Ameriku.

Řízení Baťových firem bylo pokrokové i v oblasti managementu. Firmy byly progresivně rozděleny na samostatné podnikatelské jednotky, ve kterých se jejich zaměstnanci podíleli na odpovědnosti i zisku.

Nejen díky svým moderním způsobům řízení, ale také díky své velké píli a silné osobnosti, se jeho firma na konci 30. let stala jednou z největších společností na světě. Zaměstnávala 105 tisíc lidí v 50ti zemích, a v původně malém rurálním městečku Zlíně se vyrábělo 80% tehdejší celosvětové produkce obuvi.

Jeho příběh má ale i jiný rozměr. ‚Těžké časy‘ zažil J. Baťa s příchodem politických změn kolem druhé světové války. Nejprve byl, i jako katolík, nacisty označen za žida, aby mu mohl být zabaven jeho majetek v protektorátu (Německu, Rakouskou i Česku). Západními mocnostmi byl naopak obviněn z nacismu a majetek mu byl zmrazen i ve spojeneckých zemích (západní Evropa, Amerika). Po válce jeho továrny znárodnili komunisté, a neprávem ho odsoudili za vlastizradu. Vše završil sporný rozsudek amerického soudu, který mu odebral vlastnictví i práva ke zbývajícím firmám. A tím skončila sláva jeho společností.

„Zvítězí, kdo si vypracoval takovou povahu, že dovede vydržet, že umí nejen vynalézat dobré myšlenky, ale také je uskutečnit.“

Komentáře (0)