Postapokalyptický příslib zlepšení

recenze

Volání temnoty - ohraný nápad v novém kabátě, který vás nenechá vydechnout.

Anotace: Když se osmnáctiletý David probudí zcela sám v liduprázdném a polozbořeném městě a nepamatuje si nic kromě svého jména, myslí si nejprve, že jde o nějaký příšerný omyl. Poté, co jej po útoku obrovského zabijáckého tvora zachrání skupinka mladých dívek před jistou smrtí, zjišťuje, že pod jeho povrchem se nachází téměř bezchybný úkryt před nebezpečím, které číhá nahoře. Nejpalčivější otázka však vyvstává až nyní – proč se dostal mezi samé dívky? A jak je možné, že si nevzpomíná na nic ze své minulosti, když jej jedna z dívek očividně zná? Avšak zatímco hledá stopy své minulosti, začíná se situace kolem nebezpečně zvrtávat. Doposud bezpečný úkryt může být každou chvíli prozrazen. Existuje pro jeho obyvatele vůbec nějaká možnost úniku? A pokud ano, kde ji hledat? Jaká další tajemství temné město ještě skrývá?

Hned na úvod - kniha má naprosto fantastickou obálku, která mě trkla na první pohled. Na provedení je vidět, že jde o práci profesionála. Taková obálka by mě donutila sáhnout v knihkupectví do regálu, i kdyby mě obsah nakonec vůbec nenadchl. Rozhodně to byl dobrý marketingový tah.

Jako hlavní zápletku tady máme ztrátu paměti - to by mohlo být padesátkrát ohrané klišé, ale rozdíl u téhle knihy tkví v tom, že vy jako čtenář od začátku víte, jak se věci mají, zatímco postavy v knize to teprve zjišťují, jak se říká, od píky,krok po kroku. Hlavní hrdina David je opět "klaďas" - odvážný a obětavý. Zároveň je ale chvílemi dost sobecký a jde si tvrdě za svým, dokonce tak moc, že ani nevnímá jemné náznaky, které vy při čtení rozhodně nepřehlédnete. Tyhle charakterové rysy způsobí, že ho od začátku knihy buď nenávidíte, nebo si ho naopak zamilujete. Ostatně totéž se dá říci i o jeho dívčím protějšku, Lilly. Ta je pro změnu v určitých chvílích emociálně nevyrovnaná a pro upřímnost, jakkoliv drsnou, nikdy nejde daleko. Až mi vrtalo hlavou, proč zrovna jí autor přiřkl v knize tak velkou roli. Ostatně stejně emociálně nevyrovnaný jako Lilly jsem byl i já, co se týče vztahu k ní. Na začátku jsem ji nemohl ani vystát, ale postupem času, jak se začíná s Davidem více a více sbližovat a vám se odhaluje překvapivá pravda o jejich vztahu, jsem začínal její reakce chápat. Kromě Davida a Lilly je v tak krátké knize celkem značné množství postav, přičemž některé hrají poměrně velkou roli. Musím smeknout autorovi, že se snažil každou postavu vykreslit s jinými charakterovými rysy. Největší dojem na mě udělala Trisha. Ta byla pro mě nejoblíbenější postavou v celé knize - ať už svým specifickým způsobem vyjadřování, nekázní k pravidlům nebo drsným černým humorem. Jako bych před sebou viděl mladou holku, která si ve volném čase pouští na YouTubu heavy metal a pokoj má oblepený plakáty Metallicy. Tohle byla rozhodně trefa do černého!

Jedna věc se u autora nezměnila, a to je spád děje. Prakticky od první stránky vás kniha vrhne do nikdy nekončící akce, při které obracíte stránku s napětím, protože nikdy nevíte, co vás čeká. V některých momentech mi běhala opravdu husí kůže i po patách. V tomhle se autor posunul o velký kus kupředu, pokud jde o napětí, je to thriller, jak má být. Navíc v knize neodhalíte všechny podrobnosti hned v úvodu - dozvídáte se je postupně spolu s Davidem, takže až téměř ke konci knihy jste si schopni udělat o životě uprostřed zbořeného města celistvý obraz.

Pokud jste četli autorovy předchozí knihy, jistě si pamatujete mou kritiku na nedostatek charakteristiky postav. Musím říci, že Volání temnoty v tomhle ohledu vykazuje jisté zlepšení, nicméně některé postavy pořád působí poněkud ploše a šroubovaně. Přijde mi, že byly vytvořené jen proto, aby zaplnily logickou mezeru v ději. Takovou postavou je například Jim. Nedozvídáme se o něm v podstatě vůbec nic, a autor očividně zapomněl, že měl v plánu vysvětlit okolnost, která mi od jeho představení v knize vrtala hlavou. Občas natrefíte v knize na nějakou logickou botu - když je Lilly skoro třicet minut v chodbách, které se hemží nebezpečnými tvory, jak to, že se vrátí úplně v pořádku? Naštěstí takových hluchých míst není v knize tolik, ale všimnete si toho.

Musím říci, že závěr knihy byl pro mě trochu zklamáním. Vzhledem k ději bych čekal gradaci v nějaké epické bitvě. To se částečně splní, ale přesto, na můj vkus je závěr trochu moc rychlý a nedotažený. Při čtení jsem měl neodbytný pocit, že autor už se v závěru trápil a chtěl to co nejrychleji dokončit, a proto vynechal či nedokončil mnohé nápady a okrajové dějové linky, které by si zasloužily dotáhnout do konce. Musím ovšem uznat, že závěru opět nechybí spád a byl pro mě emočně velice silný. Rozhodně bych nečekal, že se autor rozhodne zakončit knihu zrovna tímhle způsobem.

Přestože se jedná o akční thriller, který vás nenechá vydechnout skoro ani na jednu stranu, autor si našel čas i na trochu té romantiky, která mi v jeho předchozích dílech chyběla. Tím u mě rozhodně stoupl na ceně, protože přítomnost jediného kluka mezi dívkami by bez trochy té vášně působila jako pěst na oko a byla by to asi největší bota v celé knize. V náznacích se dokonce dovídáme i něco o životě v úkrytu před Davidovým příchodem - aspoň co se týče té intimnější stránky. A rozhodně jsou to někdy zajímavá zjištění.

Celkově zato je kniha ve svém žánru lehce nadprůměrná a snaží se zabalit ohranou zápletku do nového pláště, i když některé věci by ještě chtěly vylepšit a dotáhnout. I tak by se to fanouškům žánru mohlo číst dobře, pokud budou ochotni přehlédnout ty drobné nedostatky. V porovnání s předchozími autorovými knihami jde však o značný posun vpřed. Je vidět, že autor tentokrát zvolil námět, který mu jde lépe na ruku. Pokud bude pokračovat ve stoupající kvalitě své tvorby, může se stát na českém trhu jedním ze žádaných autorů akční literatury. V tomto žánru má čtenářům rozhodně co nabídnout.

Hodnocení: 7/10

Komentáře (0)