Podívaná pro 750 milionů

recenze

... a velký skok pro lidstvo (1971) / Lector (259 views)
Podívaná pro 750 milionů
Vydat reprint knihy, jež světlo světa spatřila před 50 lety a jejímž středobodem je jeden kosmonautický projekt, je v době dnešní knižní nadprodukce čirým bláznovstvím. Ale chvála budiž adresována Knize Zlín, že přesně takovou věc udělala.
To, že se kulaté výročí letu Apolla 11 projevilo „davovým šílenstvím“ ve Spojených státech, není divu. Ani zdaleka nemají dnes po ruce nic podobného, jako byla technika Saturn V / Apollo 11, a tak jim tato retrospektiva pomohla nečechrat kosmická peříčka v době, kdy stále ještě nemají standardně využitelný raketový nosič a kosmickou loď umožňující dopravu lidské posádky alespoň na nízkou oběžnou dráhu. Překvapující je, že toto výročí došlo zajímavého připomenutí v zemičce kdesi v Evropě.
Uvážíme-li však, že Apollo 11 dosáhlo svého cíle v době, kdy právě v této zemičce dohořívaly poslední zbytky paliva rakety, která nás měla odnést z přitažlivosti Sovětského svazu, a která ztroskotala krátce po startu, bylo pro nás právě Apollo 11 symbolem našeho nenaplněného snu. A tento symbol nám zprostředkoval mimo jiné Karel Pacner svoji výjimečnou knižní reportáží. A proto můžeme o symbolu psát i dnes.
Pacnerova kniha je textem, který přečkal těch padesát let bez velké úhony. Autor přiznává dilema, zda text editovat či nechat v původním znění, respektive v podobě druhého vydání z roku 1972, ale jak sám píše, z piety se rozhodl zachovat autentické znění s tím, že informace, které se o Apollu i o sovětských aktivitách uvolnily později, publikoval ve své knize „Tajný závod o Měsíc“.
„…a velký skok pro lidstvo“ se tedy stal knihou, která čtenáře přenáší o půl století zpět do minulosti – do doby, kdy americké dálnice křižovaly příslušníci středních vrstev v karavelách z Detroitu a jiní Američané si užívali květinové oblečení, marihuanové opojení a sháněli si informace o hudebním festivalu, který se má zanedlouho pořádat v jakémsi Woodstocku.
V tom všem finišovalo několik tisíc amerických vědců a techniků, kteří převzali štafetu od několika set tisíců amerických dělníků, aby především na Floridě a v Texasu dokončilo přípravy startu „stroje“ sestávajícího z tří miliónů součástek – stroje, který jako první donese člověka na povrch věčného trabanta Země a stane se rukavicí, kterou člověk hodí do tváře bohu, navzdory tomu, že na palubě Apolla byla Bible.
Pacner v době doznívajícího Pražského jara dostal jedinečnou příležitost vycestovat do USA a stát se svědkem startu Apolla 11 a prožít v této zemi i následující dny, kdy Amerika trojici astronautů a jejich letu věnovala všechen myslitelný vysílací čas a stránky novin a magazínů.
Pacner dokázal z atraktivní služební cesty vytěžit maximum a jeho reportáž, kterou je tato kniha, byla příznivě přijata i nakladatelem a publikována v takřka nezměněné podobě. I po padesáti letech je z knihy cítit autentičnost Pacnerova vyprávění. Na druhou stranu však čtenář získá pocit, že ta kniha, nehledě na některé dobové záznamy, mohla být stejně dobře napsána i dnes. Natolik její styl moderní a oslovující i současného člověka.
Kniha je uspořádána chronologicky a den za dnem popisuje osudy posádky Apolla 11 a zároveň i Pacnerovy prožitky a dojmy. Dny, kdy trojice astronautů nabírala síly před náročným pobytem na Měsíci, nebo naopak odpočívala při návratu, využívá autor k tomu, aby popsal historii projektu, vývoj Saturnu i Apolla a zároveň stručně popsal i dění u hlavního soupeře – SSSR.
Pacner je velmi precizní a věrohodný. I přes velký objem technických informací se kniha nestává nudným výčtem technických dat, ale živým vyprávěním o lidské cílevědomosti, invenci, odhodlání a ochotě spolupracovat. Klíčové pasáže, jako start Saturnu a přistání a pobyt na Měsíci dokázal zdramatizovat a učinit z něj událost, o které si čtete „poprvé“. Živosti kniha dosahuje mimo jiné i díky tomu, že obsahuje četné přepisy komunikace posádky mezi sebou i s řídicím střediskem v Houstonu.
Je nade vší pochybnost, že tato kniha je určena omezenému okruhu čtenářů a je to svým způsobem „kofola“ knižního trhu. Všem klukům, kteří v šedesátkách, sedmdesátkách nebo osmdesátkách hltali knihy o kosmonautice a syrové sci-fi, nabízí to nádherné rozechvění nad dobrodružstvím objevování nových světů.
Spolu s kofolou lze tedy zvolat: „Když to miluješ, není co řešit.“

Komentáře (0)

kniha ... a velký skok pro lidstvo recenze