Osm světů - Včelí lid

recenze

Včelí lid (2014) / azvol (468 views)
Osm světů - Včelí lid
Včelí lid je druhá kniha akční fantasy série Osm světů mladé české autorky Marcely Remeňové. V jejím příběhu se opět setkáváme s Leou Layerovou, která se hned poté, co přežije vlastní smrt, teleportuje se svojí rodinou a záhadnou Larou na vzdálených Osm světů, a všichni se tak ocitnou ve válce Osmisvěťanů a tajemných hmyzích stvoření. Podivné sny i nečekané setkání s krutým včelím mužem Lee napoví, že příčiny i řešení války se skrývají u pradávných stvořitelů potens.
Marcelu Remeňovou není doufám nutné sáhodlouze představovat, proto přejdu rovnou k hodnocení knihy. Po přečtení prvního dílu, který mne zaujal, ale ne zcela pohltil, jsem byla zvědavá na vývoj životů postav ve Včelím lidu.
U takto mladé autorky jsem opravdu překvapena její schopností vystihnout děj, udělat ho vtipným a zároveň napínavým tak, že doslova hltáte řádek za řádkem. Líbí se mi, jak autorka žije se svými postavami, postupně a plynule odhaluje jejich charaktery a další střípky hádanky, takže se rozhodně nebudete nudit. Příběh není předvídatelný. Vždy, když si myslíte, že už víte, kam bude směřovat, přijde odbočka a děj získává nový spád a dynamiku. I psychologie postav je dobře propracovaná, zároveň mám ale chvílemi pocit, že chce s postavou procítit plno věcí naráz a nedokáže se rozhodnout, kdo vlastně postava je a tím pádem, jak by se mohla zachovat, což někdy může působit trochu kostrbatě, ale u mě to jen posílilo chtíč zjistit, s kým mám vlastně tu čest. Autorka zasadila příběh do prostředí krve, bolesti a ztráty, zároveň ale i přátelství, rodiny, vztahů a v neposlední řadě i lásky. Nebojí se vášnivých scén, které nesou určité kouzlo a napětí, které prožijete na vlastní kůži, a protože nikdy nezůstanou zcela uzavřené, napětí vás provází a stravuje po celou dobu. A jestli někdy poleví? Možná. Na to si musíme počkat až na závěrečný díl.
Pokud jde o jazykovou stránku je kniha umně zpracovaná. Střídání vypravěčů, které slibuje poznat děj z více úhlu pohledu, je rozhodně velmi dobře zpracováno a knihu to obohacuje. Stylisticky se sem tam něco vloudí, ale nejsou zde žádné fatální úlety, které by se nedaly odpustit. Pokud budu mluvit za sebe, byla bych ráda, kdyby spisovatelka ještě víc využila krásy našeho jazyka, ale to už by byla jen drobná třešnička na dortu.
Můj názor na knihu je velice kladný, věřím, že o této slečně ještě uslyšíme a rozhodně je to kniha, která má potenciál a zasloužila by si překlad. Jelikož jsem už sledovala vývoj děje i autorky mezi první a druhou knihou, který mě ohormil, už se nemohu dočkat, čím mi vyrazí dech závěrečná část trilogie, pro kterou jsem si nechala v záloze poslední hvězdu.

Komentáře (0)

kniha Včelí lid recenze