Niceville - temný a děsivý román

recenze

Král hororů Stephen King si pro svoje příběhy vytvořil městečka
v Nové Anglii jako Derry či Castle Rock, kde pak vypráví o zlých a
děsivých věcech, které se dějí jejich obyčejným obyvatelům. Kanadský autor
Carsten Stroud (*1946) si pro svůj příběh vymyslel obdobné jižanské městečko –
Niceville. Přes svůj líbezný název je to ale místo, kterému se vyhýbali už
původní indiánské kmeny. Městu vévodí především vysoká skalní stěna
s temným a snad i bezedným Kráterovým jezerem na vrcholu. Řečeno slovy
jedné z postav: „ … jako by městem
nebo za ním či pod ním probíhala jakási energie, jako vodič pod proudem nebo
podzemní řeka, a tahle energie není přívětivá. Ať to je cokoli, lidi to rádo
nemá. Na Niceville je prostě něco špatného.“

 

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                  Svým pojetím je „Niceville“ mysteriózní román, příběh na pomezí hororu
a thrilleru, možná přesněji řečeno čerpající plnými doušky z obou těchto
žánrů. Je to ale především příběh o zlu, které pomalu požírá mysl a duši
obyvatel. Jak trefně to na přebalu vyjadřuje citát od Moliéra: „Zlí lidi mohou umřít, ale zlo nikdy!“

 

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                         Stroud Stroud svůj příběh rozehrál skutečně ve velkém stylu. Podobně jako
v Kingovu románu „Nezbytné věci“, i on vložil do děje množství postav z
Niceville, které nemají zdánlivě nic společného, ale stačí malé popíchnutí a
zlo se jako lavina začne šířit celým okolím. Protože všichni mají v temném
koutku duše něco „shnilého“, či nějakého toho kostlivce ve skříni, který je pak
v konečné fázi donutí vzít pušku a ustřelit si hlavu, nebo s malým
letadlem okázale naletět do skalní stěny.

 
 
                                                                                                                                                                                                                                                                                              Příběh začíná dvěma událostmi, které potažmo spolu nesouvisejí, ale
velmi rychle jedna druhou začnou velmi ovlivňovat. Nejdříve je to záhadné
zmizení malého chlapce uprostřed dne, které je vlastně vstupní branou do oné
hororové části knihy, spojené s pradávnými rozbroji čtyř zakladatelských
rodů města. Na to jsme svědky krvavého bankovního přepadení, které doslova
šokuje chladnou bezcitností. Toto jsou takové prvotní impulzy, které začnou
vytahovat na světlo boží další zlo a špínu, jenž se skrývá v myslích
obyvatel městečka.

 

                                                                                                                                                                                                                                                                Tvrdit, že král hororů je mrtev, ať žije nový král, je asi předčasné.
K mistrovství jakoby chyběla taková nějaká tajná přísada. Přesto Stroud
svým okázalým vypravěčským stylem dokáže vyvolat mrazivý pocit, že zlo je
skutečně věčné a nezničitelné. Podobně jako King i on zde nezastává filozofie,
že existuje něco jako šťastný konec. Uvidíme, čím dalším nás městečko Niceville
překvapí v pokračováních chystaných na léto roku 2013 (The Homecoming) a
2014 (The Departure).

Z anglického originálu „Niceville“ (2012) přeložili Libuše a Luboš
Trávníčkovi.

Komentáře (0)